Hlučín si připomněl připojení k Československu před devadesáti lety

Hlučín - 90 let uplynulo ode dne, kdy se německé Hlučínsko připojilo k tehdejšímu Československu. Podle historiků se tato oblast dlouho vyrovnávala s novým československým státem. Jak lidé na připojení ke své nové vlasti tehdy reagovali, si v Hlučíně připomněli historikové, obyvatelé města i jeho okolí. 178 let patřilo Hlučínsko Prusku. Pak přišel rok 1920 a Hlučínsko se připojuje k Československu. V roce 1938 - po podepsání mnichovské dohody ale přechází zpět k Německu. Součástí Československa se Hlučínsko znovu stalo v roce 1945.

Říkali si Moravci. Mluvili česky, ale Německo měli v krvi. Z generace na generaci dědili smysl pro pořádek, rodinu a šetrné hospodaření. Takoví byli Hlučíňané. „Cítím, že opravdu ten kraj a ti lidé tady mají trošku jiný potenciál, než měli lidé v těch okolních vesnicích a okolních městech,“ tvrdí rektor Ostravské univerzity a zároveň obyvatel Hlučína Jiří Močkoř.

Na „cestování“ Hlučínska mezi Německem a Československem tam a zpět si někteří obyvatelé stále pamatují. „My jsme se museli honem přeorientovat. Na raz česky, raz německy, já mám čtyři třídy české a potom německé. Tak co, jsme se naučili, tak jsme zas zapomněli,“ vzpomíná obyvatelka Hlučína Hildegarda Tomisová. 

Po připojení Hlučínska k nově vzniklému Československu se ale místním lidem příliš nedařilo. Nemohli najít práci, a proto ji opět hledali v Německu. „Československo jako takové nenabídlo práci, dokonce měli problém pracovat v hutích a dolech na Ostravsku, tak lidé zase směřovali spíše k tomu, kdo jim lépe zaplatil a dal na chléb,“ říká starosta Hlučína Bernard Ostárek. Nespokojenosti lidí využil Adolf Hitler a území znovu připojil k říši. Ihned klesla nezaměstnanost. Optimismus ale opadl v okamžiku, kdy lidé dostali povolávací rozkazy do německé armády. Celkem narukovalo 12 tisíc mužů. Čtvrtina z nich už domů nedorazila. Pět tisíc dalších se vrátilo zraněných nebo s podlomeným zdravím. Po skončení války přišel odsun Němců a Hlučínsko muselo opustit asi pět procent obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...