Galerie mladých vystavuje klasickou malbu Jana Pražana

Brno - Tři měsíce se brněnská Galerie mladých věnuje současné generaci nadějných malířů. Tečku za tímto projektem udělala poslední letošní vernisáž studenta Fakulty výtvarných umění Jana Pražana. Pod názvem Truchlivý bůh se skrývají především velká plátna s nádechem lehké melancholie. K vidění budou do 6. ledna.

Výstavy zaměřené na téma dekadence vévodily letošnímu podzimu v mnoha galeriích. Teď to ale vypadá, že se výtvarný svět začíná obracet ke klasické malbě. Svědčí o tom také nedávno otevřená výstava v Moravské galerii v Brně s názvem Donátoři, mecenáši a sběratelé, která vynesla na světlo malířské mistry 19. století. Současnost reprezentuje čerstvá kolekce rozměrných pláten Jana Pražana v brněnské Galerii mladých.

„Byli tady Vasil Artamonov a Alexej Klyuykov, kteří dokonce letos získali Cenu Jindřicha Chalupeckého, pak Zuzana Ištvanová, Petr Kunčík a teď celý cyklus uzavírá Jan Pražan. Pražanova malba se od té jejich liší. Je to opravdu ta malba v klasickém slova smyslu, bezprostřední, má silně výrazný jazyk, je přímočará, není spekulativní a je z ní cítit velké zaujetí barvou, v čemž je ta jeho mimořádná síla,“ řekl kurátor výstavy Jan Zálešák.

1 minuta
Výtvarník Jan Pražan o názvu své výstavy
Zdroj: ČT24

Pro Jana Pražana je totiž typické neustálé objevování nových možností. Proces hledání je nejpatrnější na rozměrných plátnech s názvem Autoportrét a E. v lese nebo Rok krysy, které výstavě dominují.

„Ten největší obraz jsem dokonce dodělával ještě tady po instalaci. Konečně jsem ho mohl vidět z pořádné vzdálenosti. V mém ateliéru jsem ho totiž dělal ze žebříku,“ smál se Jan Pražan. „Tady po těch retuších, když se na to dívám, to do sebe zapadlo. Stejně jako celý název výstavy Truchlivý Bůh. Nedávno jsem totiž dočetl stejnojmennou knihu od Jiřího Kratochvila, dokonce jsme se seznámili, a já zjistil, že se ta má výstava i ta kniha propojují v jemné melancholii,“ dodal student ateliéru malby Fakulty výtvarných umění v Brně

Jan Pražan na dva způsoby: malby i deníkové kresby

Výstava představuje dvě polohy Jana Pražana. Tou druhou jsou deníkové kresby, které vznikly při jeho studijním pobytu před dvěma lety ve španělské Cuence.

„Chtěl jsem tam nějak vyplnit čas a náhodou jsem dostal úžasné olejové pastely od mojí argentinské kamarádky, tak jsem začal dokumentárně zaznamenávat atmosféru jako bouři, příjezd lodí nebo život ve starém penzionu,“ prozradil mladý umělec. „Pracoval jsem s jednoduchou technikou proškrabávání tuší, kterou známe už ze školky. Od dob, co ji Jan Bolf vynesl do vysokého umění, se začala hodně používat a mně dala prostor experimentovat,“ shrnul Jan Pražan.

Techniku proškrabávání začal student Martina Meinera používat i na některých plátnech. Vůni akrylových barev z palety Jana Pražana mohou návštěvníci Galerie mladých nasávat do 6. ledna 2011.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...