Brno - Fakultní nemocnice Brno zavedla plošné používání bezpečnostních jehel, které eliminují riziko poranění. Díky tomu i bezpečnostním kurzům klesl počet zdravotníků, kteří se o použitou jehlu píchli. Poranění je pro ně velice nepříjemné, hlavně psychicky. Nevědí, zda se náhodou nenakazili žloutenkou či virem HIV.
Změna se netýká běžných jehelkterými sestry odebírají pacientům krev, ale takzvaných kanyl. Používají se například pro nitrožilní podávání léků. Když sestra s aplikací skončí a z kanyly, která zůstává uvnitř těla pacienta, vytahuje drobnou jehlu vsunutou dovnitř, vytáhne ji ven s jakýmsi zámkem na jejím vrcholu. Nemůže se tak o ni píchnout.
Podle mluvčí Anny Mrázové přineslo používání bezpečnostních kanyl i školení výsledky. Zatímco v roce 2007 se o infikovanou jehlu poranilo 46 zdravotníků, o rok později jich bylo devět, loni deset.
Každá podobná nehoda je pro zdravotníka nepříjemná. Sestra Petra Pedreira Antunesová se píchla o použitou jehlu před půl rokem, když pacientovi odebírala krev, a on rukou cuknul. „V první chvíli se leknete a proběhne vám hlavou to, že budete mít dlouhodobé onemocnění, jako je hepatitida typu C nebo HIV,“ popsala. Odběry krve i kontroly prý zatím dopadly vždy dobře, ale závodní lékařka ji ještě sleduje.
Antunesová přiznala, že první noci po zranění vůbec nespala, bála se o sebe i blízké. „S partnerem ještě plánujeme rodinu, takže bych byla nerada, kdyby to pro mě mělo vážné následky,“ uvedla. Lékař František Vojík novinářům řekl, že podobné poranění může změnit život celé rodiny. Při podezření na nakažení virem HIV musí zdravotník po dobu, než se prokáže opak, přerušit intimní život.
Fakultní nemocnice Brno má 4500 zaměstnanců, takže úrazy jsou podle ředitele Romana Krause časté. Převažují prý naštěstí ty v nezdravotnických provozech a bez trvalých následků - například opaření v prádelně, žehlírně nebo kuchyni. V historii nemocnice ale existují i případy, kdy se někdo kontaktem s infikovanou jehlou nakazil žloutenkou a skončil v invalidním důchodu kvůli cirhóze jater.
