Firma zkouší v Paskově unikátní technologii ukládání tepla do země

Paskov - Unikátní technologii ukládání tepla do země zkoušejí pracovníci specializované firmy ve spolupráci s ostravskou Vysokou školou báňskou. Do šedesát metrů hlubokých vrtů vypouštějí přebytečné teplo, které se uloží v hornině. Ta by pak v zimním období ohřívala vodu třeba k vytápění. K praktickému provozu bude systém připraven do pěti let.

Na první pohled nic zvláštního - plastové trubky uložené v písku a místnost s výměníkem tepla.  Mnohem více je ukryto pod povrchem země. Šestnáct šedesát metrů hlubokých vrtů je něco jako radiátor naruby. V létě hřeje, v zimě teplo z horniny naopak odebírá.

„Vháníme tam vodu o teplotě 85 až 95 stupňů Celsia, to horninové prostředí se nám podařilo nahřát na 75 stupňů,“ uvedl projektový manažer GreenGasDPB Zdeněk Rozehnal. „Jde o to, že během letního období, kdy je využití tepla minimální, se uloží do podzemí, během zimního se zase vytáhne,“ vysvětloval generální ředitel GreenGas DPB Antonín Kunc.

2 minuty
Reportáž Michala Poláška
Zdroj: ČT24

Na Vysoké škole báňské vytápí deset tepelných čerpadel napájených ze 110 vrtů Novou aulu. Akademici tam mají také vlastní vrty, ve kterých měří teplotu ve 140 metrech pod zemí. Ta je stabilních 12 stupňů celsia. Dnes už relativně běžným tepelným čerpadlům to k provozu stačí, ukládání přebytečného tepla do podzemí ale zatím funguje jen na několika místech planety. Jedním z důvodů je neprobádané horninové prostředí. To by se teď mělo změnit.

„Jedním z výsledků tohoto projektu budou mapy, geomapy, které budou ukazovat, ve kterých oblastech bude vhodné vybudovat tento systém,“ doplnil vedoucí aplikované geologie z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Petr Bujok.

Projekt je právě teď v polovině. Letos chtějí výzkumníci měřit ztráty uloženého tepla a začít jej čerpat zpět na povrch. „Máme tady mnoho strojírenských a hutních podniků, ve kterých je nepředstavitelné množství odpadního tepla. A tento typ tepla se pro podobné využití výborně hodí,“ uvedl Zdeněk Rozehnal.

Šestnáct zkušebních vrtů v Paskově by mohlo vytápět až deset běžných rodinných domů. Investice podle výzkumníků není vysoká, pořízení vyšlo na dva miliony korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...