Fenomén Laterny magiky okouzlil diváky

Praha - Ojedinělým propojením živé herecké a taneční akce s hudbou, filmem a dalšími audiovizuálními technologiemi slaví Laterna magika (LM) úspěchy už 50 let doma i ve světě. Poprvé unikátní český multimediální vynález okouzlil diváky na světové výstavě Expo 58 v Bruselu, pražskou premiéru měl 9. května 1959 v paláci Adria, kde také Laterna magika oficiálně zahájila provoz jako divadelní scéna.

U zrodu fenoménu stáli přední umělci Národního divadla (ND), režisér Alfréd Radok, scénograf Josef Svoboda, s nímž pak byla spojena téměř celá existence Laterny magiky, choreograf Jiří Němeček. Na projektu se podíleli také Miloš Forman, Vladimír Svitáček či Ján Roháč. Při přípravě programu s názvem Laterna magika pro Expo 58 tehdy ani netušili, že založí nejen nový divadelní pojem, ale i stejnojmenný soubor.

Radokův a Svobodův objev - dokonalé spojení polyekranu (paralelní a sukcesivní projekce na několik pláten) s živým děním na jevišti - se stalo nejen v Bruselu senzací. Tvůrci se vraceli s desítkami žádostí o licenci a hostování. Laterna magika začínala jako experimentální scéna ND. Kvůli odlišné dramaturgii, provozním a výrobním rozdílům však několikrát změnila postavení. Spadala pod Československý film či Státní divadelní studio, až se na popud svého zakladatele architekta Svobody vrátila od roku 1973 na 19 let znovu pod ND.

Výraznou změnu LM přinesla listopadová revoluce 1989. Divadlo hostilo Občanské fórum a na tři týdny bylo snad nejsledovanějším místem republiky. Později, v roce 1992, se osamostatnilo. Až donedávna komerčně úspěšnou éru samostatné příspěvkové organizace však letos ukončí finanční problémy. V posledních letech značně ubylo diváků a naopak vzrostly provozní náklady (v roce 1983 se divadlo přestěhovalo na Novou scénu na Národní třídě). Loni divadlo skončilo s téměř sedmimilionovým dluhem a není v jeho silách ztrátu vyrovnat. V roce svého 50. výročí tak Laterna magika k 31. prosinci skončí jako samostatný subjekt a vrátí se opět pod hlavičku ND. Vedení scény přiznává, že také umělecká koncepce je na rozcestí, je však přesvědčeno, že technicky má LM další možnosti rozvoje.

Laterna magika zachází s širokým spektrem prostředků, každé představení je založeno na jiném spojení jeviště a obrazu. Zpočátku vznikala představení revuálního charakteru, která lépe oslovovala zahraniční publikum, jako Zájezdový program či Revue z bedny, která slavila úspěchy na Expo 67 v Montrealu. Možnosti LM v dramatickém díle ukázalo v 60. letech nastudování Offenbachovy opery Hoffmannovy povídky či Otvírání studánek Bohuslava Martinů v Radokově přepracovaných Variacích.

Dramaturgický zlom nastal s příchodem Josefa Svobody jako uměleckého šéfa (v divadle působil až do své smrti v roce 2002). Profiloval se nový, celistvější, provázaný útvar. S novými jmény - Evald Schorm, Jiří Srnec (Černé divadlo), Eva a Jan Švankmajerovi či Pavel Šmok - přišly úspěšné inscenace jako Pražský karneval, Ztracená pohádka aneb Výlet do hodin nebo Sněhová královna. A především snad nejpůsobivější Kouzelný cirkus (1977) s nápadem panoramatické pohyblivé plachty nesoucí filmový obraz, který bude letos mít už 6000. reprízu. Činohra se připomněla Noční zkouškou s Radovanem Lukavským či Černým mnichem s Janem Kačerem. K náročným projektům patřil Odysseus s hudbou Michaela Kocába.

Repertoár poslední doby více využívá progresivnější televizní a počítačovou techniku a zejména vysokou kvalitu tanečního souboru. Z nedávné historie lze připomenout projekt Argonauti pro řecké olympijské hry. Stálicí je balet Casanova a poslední dílo scénografa Svobody Graffiti, v němž použil svůj vynález virtuálního plátna, umožňujícího projekci před jevištěm, či ve francouzské koprodukci vzniklé představení Rendez-vous. Zatím poslední premiéra Cocktail 008 zdařile reflektuje celou padesátiletou éru a jedinečnou poetiku a kouzlo Laterny magiky.

  • Záběr z taneční revue autor: Petr Našic, zdroj: Laterna magika http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/217/21697.jpg
  • Záběr z taneční revue autor: Petr Našic, zdroj: Laterna magika http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/217/21695.jpg
  • Nová scéna Národního divadla - Laterna Magika zdroj: V. Rejl http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3557/355694.jpg
  • Nová scéna a historická budova Národního divadla v Praze autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2851/285073.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...