Exposlanci Fuksa, Šnajdr a Tluchoř opustili vazební věznici

Ostrava - Tři bývalí poslanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa se včera večer dostali z vazby na svobodu. Ve věznicích byli kvůli podezření z politické korupce. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu je ale v době, kdy ve sněmovně uzavřeli politickou dohodu o složení mandátu, chránila poslanecká imunita.

Zvrat v kauze, která stála mimo jiné za pádem vlády Petra Nečase. Bývalí poslanci použili stejnou námitku, s jakou loni uspěl předseda Věcí veřejných Vít Bárta v kauze údajného uplácení svých spolustraníků.

„Byl to nejdelší měsíc mého života. Nedobrovolně jsem se stal pokusným králíkem státního zástupce (Ivo) Ištvana,“ řekl Fuksa novinářům po opuštění vězení a označil své obvinění za nesmyslné. „Personál se choval korektně, ale prostředí je katastrofální. Hlady se tam netrpí,“ řekl k poměrům ve věznici.

Nejvyšší soud všem třem doručil rozhodnutí, podle kterého se tito poslanci vyjímají z pravomocí orgánu činným v trestním řízení. Vazbu proto opustili.

Marek Šnajdr hned po propuštění poděkoval své rodině i právníkům, stejně jako zaměstnancům věznice. „Myslím, že Českou republiku musí čekat diskuze o roli některých aktérů orgánů činných v trestním řízení v této pseudokauze,“ dodal.

Tluchoř, stejně jako Fuksa se Šnajdrem poděkoval zaměstnacům vězeňské služby za korektní chování. „Potřebuji trochu prostoru se oklepat, pak se k dalším věcem vyjádřím,“ doplnil Tluchoř, na kterého čekala před věznicí manželka. „Především chci poděkovat nezávislému soudu, který mi umožní uchovat si víru v ČR jako právní stát,“ řekl novinářům po opuštění věznice Tluchoř, pro kterého prý byly nejhorší okamžiky po zatčení policií a první minuty v cele předběžného zadržení.

Někdejší zákonodárci čelili obvinění, že výměnou za složení mandátů přijali místa v dozorčích radách státních podniků. Díky jejich odchodu ze sněmovny mohla vláda premiéra Petra Nečase schválit zvýšení DPH pro letošní rok, se kterým předseda vlády spojil i hlasování o důvěře kabinetu.

PŘÍPAD TŘÍ REBELŮ: Skupinu rebelů v občanské demokracii tvořili Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř; loni na podzim komplikovali vládní záměr zvýšit DPH, když odmítali zvednout ruku pro daňový balíček ministra financí Miroslava Kalouska. Zaštiťovali se tehdy slovy o dodržování programové čistoty ODS a opírali se mj. o autoritu tehdejšího prezidenta Václava Klause, který záměr Nečasova kabinetu rovněž kritizoval. Vláda se tak vystavila hrozbě svého pádu, protože premiér Petr Nečas spojil hlasování o daňových změnách s hlasováním o důvěře celému kabinetu.

Poté, co rebel Fuksa na dušičkovém kongresu ODS neúspěšně vyzval Nečase k boji o předsednické křeslo, se všichni tři rebelové svého poslaneckého mandátu vzdali, a sněmovna díky tomu daňové změny odsouhlasila. Fuksa obdržel post v Českém Aeroholdingu, Šnajdr se pak stal členem a později i předsedou dozorčí rady společnosti Čepro, Tluchoř měl zamířit do orgánů ČEZu.

Z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že za výkon poslaneckého mandátu, který chrání imunita, je třeba považovat i různé politické dohody, kompromisy či politická rozhodnutí. „Své výroky a své jednání prováděli na půdě Poslanecké sněmovny jako poslanci,“ uvedl v Událostech mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...