Brno/Drnovice (Blanensko) - Společně s prezidentskou volbou se v Drnovicích na Blanensku hlasovalo také o zavedení názvů ulic. Drnovičtí nerozhodovali v referendu, ale pouze v anketě, ke které zastupitelé obce přihlédnou. Osmdesát procent hlasujících nakonec možnost ulic v obci zavrhlo.
„Budeme to respektovat a názvy ulic nezavedeme. Jsem rád, že lidé projevili svůj názor a mohli se ke konkrétní otázce vyjádřit sami,“ říká starosta Drnovic Petr Ducháček (TOP 09). Téměř všichni obyvatelé obce, kteří se v pátek a sobotu vydali k prezidentským volbám, využili možnost hlasovat v anketě. Vedení obce totiž nestihlo splnit všechny nároky pro vypsání referenda, proto se rozhodlo najít odpovědi formou anketního lístku.
Jednoduché vybrání možnosti „Ano“, nebo „Ne“ pro zavedení ulic v obci skončilo jasným vítězstvím nesouhlasu. „Já jsem hlasovala proti, protože si myslím, že v takové obci to není potřeba a že se zorientujeme i bez toho. Je to ale bezvadná možnost, že se k tomu mohli všichni vyjádřit,“ pochvaluje si možnost hlasování obyvatelka Drnovic Lenka Fojtová.
Pokud by se místní vyslovili pro zavedení názvů ulic, první cedule by se v obci objevily do konce roku 2014. V Drnovicích mohlo vzniknout deset až dvacet ulic, kvůli kterým by si ale obyvatelé museli vyměnit své doklady. I to byl možná jeden z důvodů, proč 80 procent lidí označilo na lístku odmítavé „Ne“.
Podle čeho se ulice pojmenovávají?
Vybrat pro nově vzniklou ulici název nemusí být vždy jednoduché. Pojmenovávání ulic se řídí přísnými pravidly. Například Brno má pro tyto účely speciální pracovní skupinu, jež se věnuje názvosloví. „Po žijící osobě se pojmenovávat nesmí, to je zakotveno i v zákoně. Jedinou raritou bylo přejmenování ulice Kobližná na Gagarinovu, i když Gagarin ještě žil. Ze dne na den tak změnili historický název ze 14. století,“ vzpomíná předsedkyně brněnské pracovní skupiny pro názvosloví Eva Kubánková.
Historické názvy ulic jsou dány především jejich vzhledem nebo řemeslníky, kteří na této adrese sídlili. „Jedním z nejstarších názvů brněnských ulic je Zámečnická. Je to jediná ulice v Brně, která nikdy nebyla přejmenovaná. Svůj název si nese od 14. století,“ připomíná historickou raritu Kubánková.
Naopak nejrušnější brněnská tepna – Masarykova ulice, svůj název měnila mnohokrát. „Původně to byly dvě ulice – Sedlářská a Židovská. Tyto ulice se v roce 1836 spojily a byly pojmenovány po Ferdinandovi, což bylo první pojmenování brněnské ulice po osobě. Pak ulice celkem čtrnáctkrát změnila svůj název,“ komentuje historický vývoj Masarykovy ulice Kubánková.
Jaké názvy jsou nejčastější?
Nejčastější název ulice je Zahradní, v Česku je takových míst 679. U náměstí zase první místo zaujímá pojmenování Masarykovo, těchto náměstí je po celé republice 97.
Navrhnout jméno ulice může instituce i jedinec
Navrhnout název ulice může konkrétní člověk, městská část či organizace. Této možnosti využil i pan Jiří Venclík, který v brněnské městské části Královo Pole navrhl pojmenování Skácelovy ulice. „Napadlo mě, že je to nutné. Můj strýc byl blízkým přítelem Jana Skácela. Tento básník se narodil na Slovácku, studoval na gymnáziu v Králově Poli a přijal Moravu jako svoji múzu,“ myslí si Venclík.
Dnešní Skácelova nesla dříve jméno Moskevská. V této části Brna se ale nachází více ulic s názvy slovanských měst. Podle brněnské poradní skupiny pro názvosloví se měla Skácelovým jménem honosit jiná ulice, která by nenarušila názvoslovné celky, které si Brno udržuje. „Já si právě myslím, že když něco vyčnívá, je to dobře,“ argumentuje Venclík.
- Básník Skácel je spojený s Brnem zdroj: ČT Brno
- V Kuřimi mají Dušínovu i Rychlonožkovu zdroj: ČT Brno
V Brně ulice Járy Cimrmana, v Kuřimi Rychlonožkova
Vymyslet nová jména ulic potřebovali i v Kuřimi, když hledali názvy pro ulice v nové čtvrti. V části Díly se tak objevila jména Rychlých šípů. Projít se můžete po Dušínově, Metelkově nebo Rychlonožkově. „Důvod byl i ten, aby byla pojmenování z jednoho soudku,“ vysvětluje starosta Kuřimi Drago Sukalovský (nez.).
Brněnskou zajímavostí je bezesporu nenápadná a slepá ulice, která nese název Járy Cimrmana. Fanoušci tohoto imaginárního „největšího Čecha“ ji najdou v městské části Řečkovice.
Nezvyklá situace nastala v brněnské Líšni, kde od padesátých let existovala ulice Budovatelská. Ta byla v roce 1991 přejmenována na Belcrediho, ale dodnes tu najdete domy s původní informační tabulkou s názvem Budovatelská.
