Dotace z EU se tenčí, některé obce chtějí změnu hodnocení projektů

Ostrava – Dosáhnout na finanční prostředky z Evropské unie bude čím dál složitější. Třeba na rozvoj Moravskoslezska bylo v rámci Regionálního operačního programu vyčleněno od roku 2007 do roku 2013 původně 18 a půl miliardy korun, uvolněno jich ale nakonec bude jen pět. Žádostí měst a obcí o dotace přitom přibývá.

Regionální rada Moravskoslezska podpořila během pěti let 600 projektů, nejčastěji na rozvoj infrastruktury. V boji o dotace mezi středními městy a malými obcemi patřily k nejúspěšnějším Kopřivnice, Nový Jičín, Český Těšín, mezi malými obcemi pak třeba Velká Polom nebo Štramberk.

Projektová dokumentace, díky níž žádající obce a města mohou získat dotace, připomíná diplomovou práci, stojí čas i peníze. V případě úspěchu se ale bohatě vyplatí, třeba právě ve Velké Polomi získali z fondů EU přes 51 milionů korun na rekonstrukci školy, novou tribunu, vybudování víceúčelového hřiště a na novou mateřskou školu. „Je to obrovská kupa analýz, podkladů, demografických vývojových řad, variantních řad, prostě je to dílo velmi náročné,“ říká starostka Ludmila Bubeníková. Podle vlastních slov se ani nemůže pochlubit dobrými vztahy s politiky, kteří v klíčovém výboru sedí.

Starostové obcí a měst, kteří se nepotkali s úspěchem svých žádostí o dotace z Regionálního operačního programu, naproti tomu volají po dvoustupňovém výběrovém řízení. Dokumentační projekt by nechali zpracovat až poté, co budou s jistotou zařazeni do dotačního programu. Starostka Fulneku Jana Mocová to zdůvodňuje třeba tím, že jí pak zůstávají projektové dokumentace za statisíce, které už nevyužije, „protože málokterá obec nebo město je schopno bez dotačního titulu tu akci zrealizovat.“

3 minuty
Reportáž Lucie Křížkové
Zdroj: ČT24

Regionální rada ale takovou změnu odmítá s odůvodněním, že kvalitní výběr spočívá právě ve srovnání již vyhotovených projektů. Zároveň připomíná, že žadatelé o dotace mají rok na bezplatné konzultace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...