Do bývalého koncentračního tábora se na pietní akci sjely desítky lidí

Hodonín u Kunštátu – V bývalém koncentračním táboře v Hodoníně u Kunštátu se sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu. Právě dnes se také otevírá původní barák, v němž byli Romové za války vězněni. Pieta připomíná největší transport z Hodonína do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, k němuž došlo 21. srpna 1943.

Pietní akce se v bývalém koncentračním táboře koná každý rok, letos se poprvé účastníkům zpřístupní původní barák, který prošel rekonstrukcí. Do Žalova přijely desítky Romů. Autobus s účastníky z Brna vypravilo Muzeum romské kultury a IQ Roma Servis.

Pieta začala v 11 hodin mší v areálu bývalého koncentračního tábora. V poledne účastníci uctili romské oběti holocaustu u památníku Žalov. Památník vznikl v druhé polovině 90. let na místě masového hrobu kousek od tábora. V zrekonstruovaném baráku proběhla také slavnostní vernisáž expozice o budování památníku a historii tábora. Celý památník má být dokončený až za tři roky. O půl třetí se účastníci přesunuli na hřbitov v sousedních Černovicích, kde je pohřbeno 70 Romů z tábora. Lidé na hrob položili kytice a zapálili svíčky.

Program pietní akce

11:00 Mše svatá v prostoru bývalého tzv. cikánského tábora
12:00 Uctění obětí holocaustu u památníku Žalov
13:00 Památník Hodonín u Kunštátu: Historie místa a budoucí vize
Vernisáž výstavy Památníku Lidice „Porrajmos“.
14:30 Uctění obětí holocaustu pohřbených na hřbitově v Černovicích

Areál sloužil dlouhá desetiletí jako rekreační středisko Žalov. V původně vězeňském baráku se čepovalo pivo, kolem si hrály děti. Ministerstvo školství areál odkoupilo teprve před třemi lety a po složitém hledání financí začalo s rekonstrukcí. Rekreační chatky zmizely, z válečného baráku zbyla jen kostra.

2 minuty
Reportáž Zuzany Janákové
Zdroj: ČT24

Historie tábora

Původně byl v Hodoníně u Kunštátu tzv. kárný pracovní tábor pro osoby, které nemohly prokázat legální zdroj obživy, mezi nimi Romové tvořili jen maximálně 20 procent. Z kárného tábora posléze vznikl sběrný tábor. Až v srpnu 1942 byl na tomto místě otevřen tzv. cikánský tábor, jehož provoz i fungování se od obou předchozích typů táborů zásadně lišil - sběrný tábor byl zrušen. Všichni vězni, kromě romských, byli propuštěni. Romští občané se stali prvními vězni nově otevřeného „cikánského tábora“.

Stovky Romů se tísnily ve třech barácích. Zde vězni neměli k dispozici elektřinu ani tekoucí vodu. Zato se mezi nimi šířil tyfus a další nemoci, které pozabíjely na dvě stovky lidí. Toho, kdo nemocím odolal, čekal ještě horší osud.

První transport 46 mužů a 29 žen z Hodonína byl do koncentračního tábora v Osvětimi vypraven na konci roku 1942. Druhý transport 749 vězňů připadl na 21. srpna 1943. Právě tento masivní transport si Romové v táboře každoročně připomínají. Jen zlomek ze zbývajících šedesáti vězňů se dočkal propuštění, ostatní byli v zimě 1944 také odvezeni do Osvětimi. Za války táborem prošlo přibližně 1 400 lidí (třetinu tvořily děti), přibližně 300 jich zde zahynulo.

Tábor sloužil později jako lazaret pro rudoarmějce. Následně v něm umírali na tyfus a nemoci internovaní Němci před odsunem z Československa. Někteří z nich byli rovněž pohřbeni na táborovém hřbitůvku. 

Za komunismu, v letech 1949–1950, zde vznikl tzv. tábor nucených prácí, který byl určen jednak pro osoby vyhýbající se práci a ohrožující hospodářský život společnosti, jednak pro osoby odsouzené podle zákonů na ochranu republiky a proti černému trhu, osoby odsouzené pro správní přestupky nebo jinak nebezpečné lidově demokratickému zřízení.    

Areál se pak paradoxně změnil na dětské rekreační středisko. Stát jej ale před časem koupil. Dělníci odstranili rekreační chatky a koupaliště. Zůstala jen vězeňská budova coby základ budoucího památníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...