Divadelní svět Brno sevřel Štreit do působivé knihy

Brno - Převážně působivé černobílé snímky zařadil do knihy Divadelní svět Brno renomovaný fotograf Jindřich Štreit.  Na sedm desítek snímků v nové publikaci zachycuje atmosféru i zákulisí mezinárodního festivalu, který se v Brně odehrál na přelomu května a června. Každý ročník nesoutěžní přehlídky Divadelní svět Brno má svého dvorního fotografa.  Volba u druhého pokračování největší divadelní akce ve městě padla logicky na Štreita, který patří k nejznámějším jménům soudobé české fotografie, ale také proto, že v minulosti spolupracoval s Peterem Brookem. Tomuto legendárnímu divadelníkovi byl druhý ročník festivalu totiž dedikovaný.

Po dvorním fotografu loňského ročníku Bohdanu Holomíčkovi byl i tentokrát Štreit přítomný v Brně celé divadelní přehlídce.  A jak jeho snímky v krásně vypravené knize ukazují, fotograf nemířil objektivem výhradně na festivalová představení.  Známý umělec, který má za sebou více než devět set autorských výstav a který vydal už na tři desítky fotografických knih, se soustředil zejména na atmosféru, zákulisí a nečekané situace, kterých byl svědkem. Divák se tak prostřednictvím těchto snímků vlastně dostane na místa, která byla publiku z větší části zapovězená.

Nejde však o jenom nezvyklý zákulisní voyerismus dokumentárních fotek. Štreitova kniha je vlastně cenným dokladem i svědectvím, které se nevejdou do videozáznamů festivalových představení.  Ostatně ke cti publikace se zajímavým podlouhlým formátem lze také přičíst to, že hned v úvodu kompletní seznam všech zúčastněných souborů přetiskuje.

Ze stostránkové vázané publikace lze také vyčíst a rekonstruovat typický autorův styl, jehož středobodem jsou zas a jenom lidé a řekněme jejich vklínění se do festivalové akce. Sám autor pořídil v osmi dnech na čtyři tisícovky záběrů, ze kterých vybral sedmdesát těch nejzajímavějších.  Kombinuje barvu i černobílá provedení, která – ruku na srdce – sluší divadlu a krásným výjevům ze všech festivalových jevišť asi nejlépe. Jak již bylo řečeno, nejde tady jenom o záznamy divadla v jeho nejautentičtější, tedy jevištní podobě, ale také o soustředěný a všímavý fotografův vhled do věcí a situací „za oponou“.

Kniha je tak určena všem, kteří prožili onu neopakovatelnou atmosféru celého festivalu, ale i hercům, účinkujícím, vedení festivalu nebo sponzorům. A není potřeba zapomínat ani na absentující obdivovatele Štreitovy výmluvné fotografické řeči.  Ostatně festivalové vedení nechtělo vytvořit katalog všech divadelních představení, ale subjektivní osobitou výpověď o atmosféře festivalového dění. A to se v tomto tisku, který zajímavě skloubil dokumentární a osobitý pohled autora, zcela jistě podařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...