Brno – Kresby Leonarda da Vinciho jsou největším lákadlem výstavy Obrazy mysli / Mysl v obrazech, kterou dnes zahajuje Moravská galerie v Brně. Expozice si klade za cíl představit lidskou mysl tak, jak ji zprostředkují různé druhy uměleckých i vědeckých obrazů, od středověku až do současnosti. Mimořádný projekt připravila Moravská galerie ve spolupráci s Německým muzeem hygieny v Drážďanech.
Obrazy mysli/ Mysl v obrazech. Výstava v Moravské galerii v Brně má poskytnout návštěvníkům jedinečnou možnost poznat těžko postižitelný jev lidské mysli z různých úhlů pohledu i historických perspektiv. Návštěvníci uvidí široké spektrum exponátů: od středověkých medicínských traktátů a iluminovaných rukopisů, přes lékařské ilustrace 19. století, po současné biomedicíncké vizualizace. Chybět nebudou ani výtvarné projevy zobrazující fungování mysli, jako renesanční portréty, ukázky čínské krajinomalby jako metafory lidské mysli, ale i současné umění i videoart.
Bezpochyby největším lákadlem výstavy jsou perokresby Leonarda da Vinciho. Nákres lidské lebky z roku 1489 a další dvě kresby jsou prvními díly toho umělce, která jsou k vidění v České republice. Neméně zajímavý je i autoportrét dalšího fenomenálního malíře, Rembrandta van Rijn, jehož dílo má v majetku přímo Moravská galerie v Brně.
Leonardo da Vinci – A cranium sectioned (1489)
Na této kresbě se Leonardo snaží zachytit tzv. senso comune, tedy místo v mozku, kde se měly stýkat všechny sensorické nervy. Jednalo se o rozhraní mezi světem a myslí, sám Leonardo tento bod vnímal jako centrum bytí. Na konci 80. let 15. století se rozhodl napsat pojednání o anatomii. Práci mu zpočátku ztěžoval nedostatek materiálu, který by mohl pitvat, nakonec se mu ale podařilo sehnat jednu či více lidských lebek. Zkoumané lebky a jejich části pak zachytil v dokonale podrobných a přesných kresbách. Kresba A cranium sectioned vznikla roku 1489. Je vyvedena perem a inkoustem na papíře o rozměrech 13,7 x19 cm. Kresba je dnes součástí sbírek Jejího Veličenstva britské královny Alžběty II.
Specifickým záměrem projektu je poukázat na možnosti rizika nových zobrazení mysli a také zpochybnit tradiční dělítko mezi vědeckými a uměleckými obrazy a hodnotami, které jim přikládáme a jež s nimi spojujeme. Podle autorů výstavy vytváří současný dynamický rozvoj vědy potřebu i příležitost pro nové formy spolupráce a dialogu mezi medicínskými a humanitními obory, mezi vědou a uměním. Projekt poskytne pohled na historii a okolnosti procesů „čtení mysli z obrazů“, na to, jak specialisté - od filozofů přes radiology a psychoanalytiky po historiky umění - interpretují své obrazy a jak se pro ně mysl v obrazech zjevuje.
Recenze:
Zajímavá výstava, na níž nechybí kupříkladu mezi výtvarnými díly lékařské záznamy z tomografu nebo pitvané řezy mozkem a posmrtné masky zločinců, zkoumá vztah umění a vědy. Kurátoři se laicky řečeno snaží nejen nahlédnout jakým způsobem byla lidská mysl zobrazována od středověku. Pořadatelé se snaží ukázat na různé aspekty duchovního a mentálního života. A další ambice kurátorů a tvůrců v čele s Ladislavem Kessnerem, který celou výstavu navrhnul, je neméně pozoruhodná. V této kolekci divák prostě zjistí, že díky umění se dá poznávat a že strohá věda je ve svých často čistě užitkových obrazech a zjištěních zase nesmírně krásná.
Přečtěte se celou recenzi Luboše Marečka
Výstavu už zhlédli návštěvníci Deutsches Hygiene-Museum v německých Drážďanech, kde skončila koncem října. V Brně bude pro veřejnost otevřena od 9. prosince až do 18. března příštího roku.
