Díky příspěvkům pojede na letní tábory více dětí

Brno - Spát ve stanech, účastnit se bojových her či povečeřet z ešusu. Prázdninové tábory umožňují dětem opustit na pár dní město a rodiče a zažít trochu dobrodružství v přírodě. Se stoupající nabídkou táborů od klasických po tematické se zvyšuje i cena těchto pobytů. Týden v přírodě může přijít i na čtyři tisíce korun. Některé rodiny si tak nemohou dovolit děti na tábor poslat. Na tyto děti ve svém rozpočtu myslí jak Jihomoravský kraj, tak některé radnice.

Jedním z dětí, kterému radnice městské části Brno-Slatina umožnila jet na tábor, je osmiletá Terezka. „Nikdy jsem na táboře nebyla a těším se tam,“ říká Terezka. Její rodiče dostali od radnice příspěvek pět tisíc, který využili zejména na zaplacení kroužků. Zbytek částky pak šel na uhrazení dětského tábora. „Zvolili jsme klasický stanový tábor u Svitav. Vybrali jsme ho zejména kvůli tomu, že byl docela levný,“ vysvětluje volbu matka Terezky Romana Póčová.

Rodina Terezky není jediná, která tuto možnost dostala. Vedení brněnské městské části Slatina má na podobné případy vyhrazenou částku sto tisíc korun. V rámci projektu Všechny děti jsou naše přispívá od loňského roku sociálně slabším rodinám na kroužky či právě na letní tábory. „O příspěvek mohou žádat rodiny, které buď pobírají dávky hmotné nouze, nebo žijí na hranici životního minima,“ řekl starosta městské části Slatina Jiří Ides (ČSSD). Pokud si rodina není jistá, jestli má na příspěvek nárok, může přijít na radnici. Na sociálním odboru zjistí, jestli na peníze dosáhne. Vloni radnice dětem přispívala částkou pět tisíc korun. „Po vyhodnocení projektu jsme letos jednorázový příspěvek zvýšili na deset tisíc korun. Zatím ho využilo šest dětí, ale nyní zpracováváme další žádosti,“ uvedl Ides.

Se stoupající cenou táborů vzrůstá poptávka po takzvaných příměstských táborech. Jejich cena je mnohem nižší, protože se děti každý večer vrací domů.

Romana Póčová je přesvědčená, že nebýt radnice, tak by se její dcera Terezka v létě na tábor nepodívala. „Kdyby nám radnice nepomohla, pobyt bychom nezvládli sami zaplatit,“ myslí si Póčová. Kvůli projektu se tak nyní Terezka může na nadcházející prázdniny těšit. „Jedou se mnou i kamarádky. Taky se těším, že se seznámím s novými lidmi,“ uzavírá Terezka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...