Praha - Podle výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci zažila zhruba desetina gayů, leseb, bisexuálek a bisexuálů v Česku fyzické napadení kvůli své sexuální orientaci. Výsledky výzkumu představila jeho autorka Olga Pechová ve čtvrtek na festivalu sexuálních menšin Prague Pride v Praze. Kromě debat o násilí na sexuálních menšinách se diskutovalo také o jejich životě za komunismu. Lze za poslední desítky let v české společnosti pozorovat pokrok v postoji k sexuálním menšinám?
Homosexuální chování bylo v tehdejším Československu považováno za trestné jen do roku 1961. Ani po tomto roce ale nebyl život gayů a leseb jednoduchý. Existovaly tzv. „růžové seznamy", které fungovaly jako evidence. Homosexuálové byli často předvolávání před kriminální policii, ač se jednalo třeba o sebemenší prohřešek.
O homosexualitě se mezi lidmi příliš nemluvilo. Mezi názory tehdejších Čechoslováků se objevovala například slova jako „nemoc“, či „nenormálnost“. Pod tlakem komunistického režimu tak tehdejší gayové a lesby uzavírali falešná manželství, kterými maskovali svou skutečnou orientaci.
V Praze existovalo několik míst, kde se před sametovou revolucí scházeli nejen pražští, ale i zahraniční homosexuálové, kteří Praze tato místa záviděli. Jednalo se především o T-klub na Jungmannově náměstí a U Petra Voka na Smíchově. Teprve po sametové revoluci se situace doopravdy uvolnila a začaly také vznikat první oficiální gay a lesbické iniciativy.
Tehdy přehlížení, dnes napadení
Do výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci, který se konal v roce 2008 se zapojilo 496 lidí z komunity od 15 do 60 let. Fyzické napadení v posledních pěti letech podle výzkumu zažilo 11 procent dotázaných, někteří z nich i opakovaně. Údajně v Česku neexistují oficiální data o počtu zločinů, za nimiž by byla nenávist k lidem s jinou sexuální orientací. „Může tak vznikat dojem, že v Česku žádné oběti násilí kvůli sexuální orientaci nejsou,“ říká psycholožka Olga Pechová z Univerzity Palackého.
Útočníkem byla většinou neznámá osoba. Mezi pachateli se ale objevili i spolužáci, známí, kolegové, sousedé a příbuzní, ve dvou případech dokonce i policisté. Napadení ohlásily jen tři z 55 obětí. Právě toto malé číslo je podle dotazovaných důsledkem nedůvěry v policii. Dotázaní uváděli třeba to, že by policisté stejně nic nevyšetřili, a že mnozí z nich jsou homofobní.
Jedna z lesbických žen sdělila, že ji jednou napadli opilí fotbaloví fanoušci, jindy ji zmlátil v restauraci muž za to, že seděla na klíně své přítelkyni. Bisexuální ženu zas podle její výpovědi ztloukl její přítel, když se s ním chtěla rozejít kvůli ženě, do níž se zamilovala.
Lidé, kteří se stali terčem homofobie, se mohou obrátit na poradnu Justýna. Provozuje ji sdružení In Iustitia. Služby jsou zdarma. K dispozici je telefonní linka 222 984 785 i adresa poradna@in-ius.cz.
