Brno - Statistici potvrdili hned několik prvenství, která má na jihu Moravy zemědělství. Že v něm pracuje ve srovnání s ostatními kraji nejvíce lidí, není žádnou novinkou. Co už takovou samozřejmostí není, je fakt, že většina z nich nejsou zaměstnáni v družstvech, ale pracují jako fyzické osoby. S tím podle statistiků souvisí i vysoký podíl žen, které tento sektor zaměstnává. Je jich celkem 36 procent. Od roku 2000 přitom přibylo šestinásobně těch, kteří se začali věnovat ekozemědělství.
ČSÚ: Na jižní Moravě farmaří nejvíce žen, přibyli ekozemědělci
V Jihomoravském kraji je největší počet zemědělských subjektů ze všech regionů. Je jich 3448, tedy zhruba sedmina všech zemědělských firem a soukromníků v ČR. V zemědělství pracuje 25,3 tisíce lidí. Kraj má také největší podíl na celkové zemědělské produkci, tvoří 12 procent. „Nejvíce se tak přibližujeme tomu, co je typické například v Polsku, tedy rodinným farmám,“ uvedla Helena Kratochvílová z Českého statistického úřadu.
V kraji podle ní zbylo 59 zemědělských družstev. Většina zemědělců jsou starší lidé, mladí podle Kratochvílové o práci v zemědělství zájem příliš nejeví. Dominantní je postavení regionu v rozloze vinic. Statistici tento ukazatel sledují už od roku 1920. Za tu dobu se plocha plodících vinic zvýšila 2,8krát. Dnes vinice v regionu tvoří 94 procent všech českých vinic. Téměř polovina republikové rozlohy vinic je na Břeclavsku, 19 procent na Hodonínsku a 18 procent na Znojemsku. Z celkového počtu subjektů, které se zabývají rostlinnou výrobou, pěstuje vinné hrozny 62 procent firem.
Ilustrační foto
Kraj má ale prvenství také dál v ploše ovocných sadů. V regionu jich je pětina z celkové rozlohy. Především jde o meruňky. V kraji je 82 procent meruňkových sadů a 73 procent všech českých broskvoní. „K méně známým faktům patří to, že polovinu slunečnicových polí v zemi najdeme také na jižní Moravě. Slunečnice pěstovaná na semeno a kukuřice na zrno významně převyšují produkci v ostatních krajích,“ uvedla Kratochvílová.
Živočišná výroba je v regionu zaměřená především na chov drůbeže a prasat. „Specifikum je hlavně v oblasti chovu prasat a drůbeže. Souvisí to s malou výměrou trvalých travních porostů. Chov prasat a drůbeže není vázán na půdu,“ uvedla Kratochvílová. Chovem prasat se zabývá 37 subjektů. V kraji jsou významné i chovy krůt a pštrosů.
K průkopníkům ekologického zemědělství v České republice patří ekofarma v Deblíně na Brněnsku.„Když jsme začínali ekologicky hospodařit, tak se na nás spousta lidí dívala jako na blázny. Ptali se, proč v dnešní době chceme hospodařit bez chemie, dělat něco, co dřív museli dělat naši předkové, proč chceme okopávat všechno ručně a podobně,“ vzpomíná farmářka Šárka Štěrbová. „Nás ta myšlenka ekozemělství lákala, protože chemie je už dneska plno. To nás motivovalo zkusit dělat všechno zase bez chemie, pěstovat plodiny v souladu s přírodou,“ tvrdí.
Heslem ekologických zemědělců je, že je lepší vypěstovat méně, zato opravdu kvalitně tak, aby to zákazníkům zkrátka chutnalo. „Jakmile se půda postupně ozdravila a začala produkovat, sklízeli jsme zdravé, chutné plody. Zákazníci nám přibývali a velice se divili, jakože to tak dobře chutná, jakože se ty brambory tolik nekazí a jsou tak dlouho výborné. Ptali se, jak to děláme, a tehdy teprve pochopili tu naši myšlenku,“ říká s úsměvem Šárka Štěrbová. O to větší radost má, když sleduje, jaký rozmach v současnosti ekozemědělství v České republice zažívá. „V bio kvalitě se dnes dá pořídit snad všechno od ovoce a zeleniny, přes mléčné výrobky, pečivo, až třeba po biočaje. Takže máme hřejivý pocit, že jsme společnost pomohli někam posunout, že to není jen o zemědělství, ale také o ochraně přírody. Že zbytečně nepoužíváme chemii tam, kde se používat nemusí,“ myslí si farmářka. Ekozemědělci podle ní dávají zákazníkovi možnost, aby si mohl sám zvolit, zda chce žít lépe, zdravěji.
2 minuty
Statistik ČSÚ Jiří Hrbek o rozmachu ekologického zemědělství
3 minuty
Statistici sčítali zemědělce