Buenos Aires/Praha - Argentinští voliči rozhodli, že v čele Argentiny stane v následujících čtyřech letech manželka současného prezidenta Cristina Fernándezová (54), která získala z dosud sečtených více než 94 procent odevzdaných volebních lístků téměř 45 procent hlasů. Druhá v pořadí, kandidátka levého středu Elisa Carrióová, za Cristinou zaostala o více než 21 procentních bodů, a proto není nutné druhé kolo hlasování.
K vítězství jí pomohly zejména dobré hospodářské výsledky vlády jejího manžela Néstora Kirchnera, která dokázala vyvést Argentinu z největší finanční a hospodářské krize. V roce 2001 zažila Argentina státní bankrot a velké množství lidí tehdy přišlo o své celoživotní úspory. Vláda Néstora Kirchnera odvázala kurs pesa od dolaru, restrukturovala státní a veřejný dluh a nastartovala reformy potřebné k oživení výroby. Nezaměstnanost klesla z 25 na pouhých 8 procent.
Cristina Fernándezová se v čele státu bude potýkat s vysokou inflací, všudypřítomnou korupcí a s kriminalitou, zejména městskou. Argentina kdysi patřívala k nejbohatším zemím díky svému zemědělskému bohatství - různé experimenty včetně srovnání kursu pesa s dolarem 1:1 však způsobily hlubokou hospodářskou krizi. V Latinské Americe má tato země zatím stále nejpočetnější střední třídu, ačkoliv trvale zůstává velmi hluboká propast mezi bohatými a chudými obyvateli. Nemalý je i ukazatel zločinnosti, ať už jde o přepadení bank, pouliční střelbu či vloupání. Mnozí Argentinci si stěžují, že vláda je vůči zločincům měkká.
V posledních šesti letech trvale rostou ceny elektřiny a pohonných hmot, dochází k výpadkům dodávek energie v době léta na jižní polokouli. Velkým problémem zůstává růst inflace, investoři jsou vůči Argentině nedůvěřiví navzdory tomu, že v uplynulých pěti letech zaznamenává mohutný ekonomický růst.
Od budoucího prezidenta se očekává také lepší zahraniční politika, jelikož Kirchner byl jedním z nejméně cestujících prezidentů v historii země a prokázal spíše orientaci na levicové kolegy, včetně venezuelského Huga Cháveze. Cristina by se od tohoto extrémního směru mohla odchýlit. Venezuela má však v Argentině silný vliv, protože odkoupila velkou část argentinských dluhopisů a patří mezi největší investory v zemi. Podle politologa Jana Němce bude pravděpodobně hlavním úkolem nové prezidentky najít rovnováhu mezi získáváním prospěchu z Huga Cháveze a mezi úsilím nepoškodit si pověst, jak uvnitř země, tak i navenek.
Jako první dáma či senátorka procestovala Fernándezová celou Ameriku, včetně USA, řadu evropských zemí, zejména Francii, Španělsko a Německo, a navštívila například i Izrael a Palestinu. Zahraniční „turné“ jí byla opozicí často vyčítána. V Latinské Americe nebude jedinou političkou zastávající nejvyšší úřad, v sousedním Chile je prezidentkou Michelle Bacheletovou.
Fernándezová je v Argentině historicky první zvolenou prezidentkou. První ženou v úřadě však byla už v letech 1974 až 1976 Perónova třetí žena Isabela, kteráa se do úřadu dostala po smrti manžela z pozice viceprezidentky a funkční období pouze dosloužila.
Energická a temperamentní právnička Cristina pochází ze střední vrstvy a do vysoké politiky se vypracovala sama z úrovně provinciální. Posléze se stala poslankyní za Santa Cruz a v prosinci 2005 zasedla do Senátu za nejvlivnější volební okrsek Buenos Aires. Je matkou dvou dětí, třicetiletého Máxima a sedmnáctileté Florencie.
Fernándezová zásadně odmítá srovnávání s kandidátkou na prezidentku USA Hillary Clintonovou. Přiznává, že mají některé věci společné, ale jen málo: například obě byly senátorkami či manželkami prezidentů a jsou právničky. To je ale asi všechno, upozorňuje. Odmítá také srovnání s Evitou Perónovou, manželkou někdejšího prezidenta Juana Dominga Peróna, který Argentině vládl tvrdou rukou v letech 1946-55 a pak znovu v 70. letech.
Lucie Strašíková
