Cizinci dluží brněnským nemocnicím a záchrance miliony korun

Brno – Astronomických patnáct milionů korun dluží cizinci Fakultní nemocnici v Brně. Ani ostatní zdravotnická zařízení na tom nejsou lépe. Donutit ošetřené pacienty ze zahraničí k zaplacení léčebných výloh bývá velmi složité, v řadě případů i nemožné.

Američan Bruno Zalubil učí v Brně angličtinu. Před třemi lety si při cyklovýletu v Moravském krasu vymkl zápěstí, zlomil si loket a klíční kost. „Šel jsem do Úrazové nemocnice v Brně, kde mě operovali. Za dva dny po mně chtěli zaplatit veškeré výdaje s tím, že moje pojištění mi kryje jen ošetření ve Vojenské nemocnici,“ popsal lektor angličtiny.

Příběh Bruna Zalubila skončil pro něj šťastně. Nemocnice nakonec uznala, že si personál měl zkontrolovat jeho pojištění a neměl ho vůbec přijmout a operovat, ale poslat do Vojenské nemocnice.

S cizinci, kteří nejsou pojištění, nebo jejich pojistka ošetření nekryje, se v brněnských nemocnicích lékaři setkávají pravidelně. Fakultní nemocnice Brno eviduje jeden z nejvyšších dluhů cizinců – celkem 15,7 milionů korun. „Jedná se většinou dluhy vzniklé při akutní péči – po úrazech, dopravních nehodách, srdečních příhodách. Největší skupinou dlužníků jsou Slováci, evidujeme také řadu dlužníků z Ukrajiny, Švédska, Číny nebo Vietnamu,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Brno Anna Mrázová.

Mluvčí FN Brno Anna Mrázová

„V akutním případě musí být ošetřen každý, zdraví samozřejmě dostává přednost před penězi.“

Do milionů jdou dluhy také ve Fakultní nemocnici u sv. Anny nebo v Úrazové nemocnici. Více než 130 tisíc korun chybí kvůli cizincům také jihomoravské záchranné službě. „Neplátci jsou obecně problém, protože s těmito částkami počítáme v rozpočtu. Nevymahatelnost těchto dluhů je velmi vysoká, protože tito pacienti si často nevyzvedávají poštu v zahraničí, nejsou pojištěni, nelze nějak exekučně vymáhat tyto platby. Zůstávají tak na vrub zdravotnické služby,“ popsal mluvčí jihomoravských záchranářů Radek Turin.

Nemocnice tak hledají recept, jak si uhrazení dluhu zajistit ještě před propuštěním pacienta. „Snažíme se s ním komunikovat o způsobu zaplacení. Pokud nemá doklady nebo zdravotní pojištění, tak se už v době hospitalizace spojíme s jeho zastupitelským úřadem nebo s cizineckou policií, která nám v tomto ohledu velmi pomáhá,“ vysvětlila Mrázová.

Komplikovaný porod Mongolky stál nemocnici dva miliony

Velká část dluhů vzniká také při komplikovaných porodech cizinek. „Miminko, které se ještě nenarodilo, nemůže být komerčně pojištěno. Bohužel u předčasně narozených novorozenců náklady jdou do stovek tisíc korun. V těchto případech jednáme s rodinou, vytváříme splátkový kalendář,“ popsala postup Mrázová.

Na dva miliony korun si fakultní nemocnice vyčíslila náklady na komplikovaný porod ženy z Mongolska. Matka tolik peněz neměla, a tak za ni dluh nakonec zaplatila mongolská vláda. Podobný krok je ale spíše výjimečný a dluhy cizinců v nemocnicích tak každoročně rostou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...