Čím se lidé parádili v dobách Velké Moravy

Mikulčice - V Mikulčicích na Hodonínsku dnes dopoledne otevřeli unikátní jednodenní výstavu šperků z dob Velké Moravy. Pocházejí z archeologických výkopů uplynulého půlstoletí. Vystavena je asi pětina ze zhruba 600 velmi vzácných šperků, které archeologové v lokalitě velkomoravského hradiště Valy našli. Některé jsou veřejnosti prezentovány vůbec poprvé.

Podle Blanky Kavánové z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR se tak velká výstava šperků z Mikulčic konala naposledy před bezmála 40 lety. Na místě jsou tři vitríny s exponáty nevyčíslitelné historické hodnoty. Vitríny zaplnily zlaté náušnice, bohatě zdobené gombíky i prsteny.

Předměty ve vitrínách jsou národní kulturní památkou. Pocházejí z devátého století. První nálezy z Mikulčic jsou z roku 1954. „Už v prvních hrobech byly tyto nálezy, které nastartovaly dlouhodobý výzkum,“ podotkla Kavánová.

2 minuty
Reportáž Evy Lípové
Zdroj: ČT24

Podle ní archeologové šperky nacházeli ještě v 90. letech minulého století. Sama s nimi pracuje už 25 let. „Jsem ráda, že se mohou ukázat veřejnosti. Tyto příležitosti jsou ale velmi řídké,“ uvedla. Zároveň ale přiznává: „Ani jsem nemohla spát, už se těším až budou zpátky viset v trezoru.“

Pavel Kouřil, Archeologický ústav Brno, Akademie věd ČR: „Jsou to věci, které jsou ve středoevropském milieu velmi vzácné, velmi unikátní. Nacházíme tady různé typy šperků, ostruhy, to gros toho nádherného materiálu, který nám Velká Morava poskytuje a který svědčí o tom, jak naši předci byli umní.“

Irena Chovančíková, ředitelka Masarykova muzea, Hodonín: „Je to příležitost, jak ukázat něco skutečně významné, jak zvýraznit význam této památky, protože člověk, který není odborníkem, při příjezdu do tohoto areálu nemusí vnímat ten význam té lokality. Výstava nám v tom může rozhodně pomoct.“

Šperky by mohly být vystaveny zase za dva roky

Podle Františka Synka z expozice o velkomoravském hradišti Valy se myšlenka šperky vystavit zrodila loni v listopadu. Akce souvisí s oslavami slovanských věrozvěstů a duchovních patronů Moravy Cyrila a Metoděje. Synek dnes uvedl, že výstavu by rád za dva roky zopakoval. V roce 2013 se bude připomínat 1150. výročí příchodu věrozvěstů, na oslavách se očekává i návštěva papeže.

Kolekce z Mikulčic má podle odborníků mimořádnou uměleckou a historickou hodnotu. Expozice ukazuje také šperky vyšší společenské vrstvy. Od těch ostatních se lišily nejen kvalitou použitého materiálu, ale především náročnějším zpracováním a bohatším zdobením.

Archeologický ústav nyní pracuje na chronologické klasifikaci šperků. Cílem je získat představu o tom, jak se měnily, odkud na Velkou Moravu přišly a jakým způsobem se vyráběly.

Hradiště Valy patřilo k nejdůležitějším a největším centrům Velkomoravské říše. Rozkládalo se na asi deseti hektarech. Podle některých názorů mohly být Valy bájným velkomoravským hlavním městem Veligradem, které se dosud nepodařilo nalézt. Mikulčice by se v budoucnu mohly ocitnout se sousední slovenskou obcí Kopčany, v níž stojí velkomoravský kostel, archeoparkem zapsaným na seznamu světových památek UNESCO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...