Valašské Meziříčí - Česko-britská těžařská společnost chce na Valašsku získávat zemní plyn. Hodlá k tomu využít novou, u nás dosud neznámou technologii. Ochránci přírody jsou k ní nedůvěřiví a obávají se dopadů na životní prostředí. Pokud firma bude chtít svůj plán uskutečnit, čeká ji zřejmě ještě hodně vysvětlování a přesvědčování. I ten nejoptimističtější odhad případného začátku těžby zemního plynu na Valašsku hovoří nejdříve o roce 2017.
Valašská krajina ukrývá poklad dosud opomíjený a nedosažitelný - zemní plyn. Z několikakilometrové hloubky jej chce dobývat česko-britská těžařská firma. Nová, v Evropě zatím nepoužitá technologie, spočívá v rozpukání vrstev pravěké břidlice velkým tlakem kapaliny s pískem. Ten vnikne do trhlin, a přes něj pak proudí uvolněný plyn. Rozmístění a vydatnost ložisek by měly nejdřív upřesnit průzkumné vrty. Ambiciózní plán začíná vyvolávat zájem i pochybnosti. „Tím kladem je nepochybně rozvoj regionu, také získání čisté energie, která v podstatě má minimum emisí. Určitě je to věc, kterou bychom měli podporovat, ale která by nicméně měla být podrobena i zkoumání z hlediska dopadu na životní prostředí,“ říká starosta Valašského Meziříčí Jiří Částečka.
Ochránci přírody varují. Co nevadí v americké Nevadě, může vadit na Valašsku. „Pravděpodobně používají různé na životní prostředí nepříznivé látky, které například můžou ovlivnit nebo úplně zničit spodní vody,“ upozorňuje člen ČSOP ve Valašském Meziříčí Milan Orálek. „Všechny kapaliny, které se k hloubení používají, jsou v uzavřeném cyklu a podle velmi tvrdých ekologických předpisů se potom odstraňují a zneškodňují,“ oponuje poradce těžařské firmy Stanislav Benada. Odpůrci vidí další problém v rozměrech vrtné soupravy, která zabere čtyři hektary. A především v její hlučnosti. „Po dobu dvou měsíců ten hluk z těch motorů tam je,“ nepopírá Stanislav Benada. „Ale nikdy se ty vrty neprovádí v úplné blízkosti obydlí, nebo tam, kde by to vadilo,“ dodává.
