Brno - Odstrašující příklad nakládání s majetkem města skýtá příběh bývalého areálu firmy Destila v Mostecké ulici v Brně. Ten v roce 2008 koupilo město Brno za milion korun. Už tehdy ve velmi zdevastovaném stavu. Následně nemovitosti svěřilo městské části Brno-sever. Po 4 letech není na pozemcích ani tovární areál, ani nový developerský projekt, o němž údajně politici uvažovali. K milionu za koupi od města přibylo téměř 6 milionů za demolici. Pozemek ve vnitrobloku domu Mostecká 10 je v této chvíli téměř neprodejný. Je k němu špatný přístup a je ve velmi problematické lokalitě.
„Vzhledem k těmto informacím bych stanovil cenu plus/minus na 1000 korun za metr čtvereční,“ uvedl Dušan Přikryl, realitní makléř. To odpovídá ceně, za kterou výrobní areál koupil magistrát a obratem ho předal městské části Brno-sever. Městská část jednak chtěla mít nad vylidněnými halami kontrolu, a jednak chtěla areál komerčně využít.
„Původně jsme měli v plánu objekt rekonstruovat a pak ho pronajímat nebo tam provozovat jinou aktivitu,“ prohlásil Leo Venclík (ODS), bývalý starosta MČ Brno-sever.
Jenže v tom se bývalé vedení radnice přepočítalo. Nikdo o areál zájem nikdy neměl a úředníci i politici na smělé plány pomalu zapomněli. Neoživila je ani nová koalice po volbách v roce 2010. Laxní radnice si nechala továrnu doslova rozebrat před očima a statik musel loni vydat příkaz – okamžitě budovy zbourat. Demolice stála 5 milionů a 700 tisíc. Pro předchozí politickou garnituru naprosto nepřijatelná částka.
„Pokud já si vzpomínám, tak jsme měli odhad na maximálně 2 a půl milionu,“ tvrdí dnes Venclík, jenž byl starostou městské části do roku 2010. Jenže současné vedení radnice, která problém zdědila, říká jasně: Cena za demolici vzešla z výběrového řízení. „A musím říct, že když jsme bourali jiné objekty, byla cena podobná,“ vysvětlil Pavel Wisman (TOP 09), místostarosta MČ Brno-sever v letech 2010–2011.
Faktem zůstává, že mezi lety 2008 a 2011 areál Mostecká 10 ztratil veškerou hodnotu. Ba co víc, radnice zaplatila za vynucenou demolici sporně vysokou částku. Označit někoho konkrétního za viníka vzniklé situace by bylo velmi těžké, ne-li nemožné. Za nehospodárnost může spíše špatný systém, nedostatečná kontrola a nezodpovědnost. Ta leží především na bedrech politiků a úředníků, kteří nemyslně koupili objekt, na jehož využití vlastně nikdy neměli peníze.
