Brno je městem kongresů. O víkendu se v něm sejdou delegáti z ODS

Brno - Na brněnském Výstavišti vrcholí přípravy na třiadvacátý kongres Občanské demokratické strany. Zástupci regionů budou o víkendu volit předsedu i nejužší vedení strany. Na výsledku voleb bude zřejmě záviset nejenom osud ODS, ale možná i celé vlády. Centrum politického dění se tak z hlavního města přesune do jihomoravské metropole, která je vyhledávaným místem kongresů mnoha významných organizací. Z takzvaného kongresového turismu profituje celý region.

Přípravy v pavilonu G na brněnském Výstavišti musely být hotové dnes do 14 hodin, aby mohla začít technická generální zkouška. Desítky lidí tam od ranních hodin rozmisťovaly informační tabule, orientační panely i židle a stoly. Technici v sále zkoušeli osvětlení a videopřenosy. V sobotu a neděli se ale dovnitř dostanou pouze delegáti anebo lidé s vyřízenou akreditací.

Z hlediska bezpečnosti jsou kongresy přísněji sledované než ideové konference stran. Nejvíce střeženým sálem je volební místnost, kam o víkendu nepronikne nikdo mimo voliče a představitele strany.

Klíčový je kongres především pro premiéra a současného předsedu strany Petra Nečase, který se v současnosti potýká s rebelujícími poslanci. Do Brna přijíždí jako obhajující předseda strany s poměrně silným mandátem. Získal podporu deseti ze čtrnácti krajských organizací. Hlasy nedostane od delegátů ze Středočeského, Královéhradeckého, Pardubického a Libereckého kraje. Volit se budou také místopředsedové. Politickými událostmi nabitý víkend bude podrobně sledovat zpravodajský kanál ČT24.

Jižní Morava na kongresech vydělává

Kongresový turismus neboli kongresový cestovní ruch je vůbec nejlukrativnějším segmentem cestovního ruchu a region z něj jednoznačně profituje.

„Příjmy plynou jednak přímo poskytovatelům primárních služeb, tedy ubytovatelům a za pronájem kongresové prostory, ale týkají se i navazujících služeb. S tím vším potom souvisí příjmy do státního rozpočtu z daní,“ vysvětlil Lukáš Bačík jihomoravské Centrály cestovního ruchu. Podle odborníků je klientela kongresů stále náročnější, na druhou stranu má stále hlouběji do kapsy.

Loni se v Jihomoravském kraji konalo 1 659 kongresů a přijelo 214 tisíc takzvaných kongresových turistů. Číslem jedna pro pořádání kongresů je na jižní Moravě jednoznačně Brno, číslo dvě pak Mikulov.

Brno hostí každoročně kardiologický, gynekologický a hematologický kongres, příští rok by měl navíc poprvé hostit také kongres onkologický. Loni se ve městě konal sjezd ČSSD.

Proč právě Brno? V mnoha ohledech nabízí pořadatelům nesrovnatelnou infrastrukturu, výborné služby a bohatý program. Největším limitem je naopak dopravní situace. Brnu chybí letecké napojení na uzly, jako jsou Frankfurt nebo Brusel. To je důvod, proč se tady konají pouze národní, a ne mezinárodní kongresy.

Mezi klasická kongresová místa patří brněnské Výstaviště – což je také jediné místo, kde lze pořádat velké kongresy nad tisíc účastníků. „Kongresy jsou podstatnou částí našeho byznysu, stále je o ně velký zájem,“ uvedl mluvčí Veletrhů Brno David Pokorný. Od letošního roku navíc mají k dispozici nový kongresový prostor. „Přebudovali jsme pavilon E, který v tuto chvíli nabízí kapacitu až 2 000 míst,“ dodal Pokorný.

Menší setkání se konají v kongresových hotelech, které pronajímají své sály většinou zdarma a těží pak z ostatních služeb. Odborná setkání se ale často konají také na netradičních místech – na zámcích, hradech a také například v podzemí.

Pořadatelé v posledních dvou letech šetří

Kongresy jsou často spojené s bohatým doprovodným programem, jako jsou návštěva vinařského sklepa, golfový turnaj, adrenalinové zážitky, prohlídka zámku nebo slavnostní galavečer. V tomto ohledu má jižní Morava podle pořadatelských agentur co nabídnout.

Zatímco dříve byly trendem vícedenní kongresy, v posledních dvou letech je tendence kongresy zkracovat. Firmy šetří a největší zájem je o jednodenní setkání. Přesto dle světového srovnání utratí kongresový turista dvakrát až třikrát více než běžný turista. To v českém prostředí odpovídá osmi až deseti tisícům korun na účastníka za akci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...