Brněnští filharmonici zahrají Pink Floyd

Brno – Nejdelší, téměř půlhodinovou skladbu skupiny Pink Floyd zahraje brněnská filharmonie. Atom Heart Mother neboli Matka s atomovým srdcem zazní dnes a v pátek večer v brněnské Richard Adam Gallery. Filharmonie koncertem navazuje na předchozí projekty, které netradičně spojovaly zvuk symfonického orchestru například s pěveckým kvartetem 4TET, romskými písněmi Idy Kelarové nebo skladbami kapely Queen.

Industriální prostor brněnské Richard Adam Gallery není pro filharmoniky novinkou. V netradičním prostoru pořádají originální koncerty. Nejnovějším projektem filharmoniků je skladba kapely Pink Floyd Atom Heart Mother v původní verzi.

2 minuty
NO COMMENT: Filharmonie hraje Pink Floyd
Zdroj: ČT24

Stejnojmenné páté album anglických Pink Floyd vyšlo v říjnu 1970 a stalo se prvním albem kapely, které se v britském žebříčku dostalo na první místo. Deska se stala mezníkem ve vývoji skupiny na její cestě k progresivnímu a symfonickému rocku. Důležitou roli na ní hraje žesťová sekce orchestru a sbor. Legendárním se stal i obal desky, na němž je vyobrazena pasoucí se kráva; když jej prý poprvé viděli šéfové vydavatelské firmy EMI, reagovali výkřikem Zbláznili jste se? Chcete tuhle společnost zničit?

Úvodní a zároveň titulní skladba Atom Heart Mother zabírá celou první stranu původní gramodesky a svou délkou 24 minut je nejdelší skladbou Pink Floyd, kterou skupina oficiálně vydala. Název se zrodil zcela náhodně: když členy kapely žádný vhodný nenapadal, podívali se do novin, kde objevili článek o 56leté matce, která měla kardiostimulátor s atomovým pohonem.

„Já jsem s tou deskou vyrůstal už od dětství a tahle skladba se mi líbila. Jsou to raní Pink Floyd se všemi pozitivy, mně se jejich rané období nesmírně líbí, je velice progresivní.“ Tahle skladba jedinečným způsobem propojuje rockovou kapelu se symfonickým zvukem. Je jedinečná v tom, že tenkrát nebylo nic nového hrát s orchestrem, ale orchestr byl jen doprovodná složka a rockové kapely si exhibovaly a vyhrávaly svoje sóla. Tady je to naopak, kromě prostřední pasáže, která opravdu patří Pink Floyd. Ale jinak je kapela velice upozadněná a doprovází dechovou sekci či violoncellové sólo a sbor. V historii rocku a spojení rocku s klasikou je to jedinečný a neopakovatelný počin"

Jiří Bárta, violoncellista

„Skladba je zvláštní tím, že jde o originální verzi. Dneska je trend, že se hrají crossovery světových kapel, ale někdo musí tu hudbu zinstrumentovat pro orchestr. Takových projektů je dnes celá řada. Zato tento kousek je zvláštní tím, že je v originální verzi, jak ji Ron Geesin v roce 1971 zinstrumentoval,“ řekl dirigent Stanislav Vavřínek.

Symfonický orchestr si na koncert přizval předního violoncellistu Jiřího Bártu, Český filharmonický sbor a rockové uskupení Atom Heart Mother Band. Nejdelší, takřka půlhodinovou skladbu Pink Floyd v programu doplní minimalisticky laděné skladby dvou současných skladatelů: Sira Johna Tavenera a Johna Adamse.

Co na koncertě zazní?

John Tavener: Svjatyj

John Adams: Doctor Atomic Symphony

Pink Floyd: Atom Heart Mother (originální verze)

„Proč nabízíme díla z oblasti současné vážné hudby spolu s rockovou klasikou Pink Floyd? Koncepce programu symbolicky odráží vzájemné ovlivňování rockové a vážné hudby, k němuž docházelo od konce 60. let. Hudba Pink Floyd se od jisté doby začala ubírat směrem k náročnějším prokomponovaným kompozicím, v nichž je vliv moderní vážné hudby patrný,“ vysvětlil dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš.

Jedna z moderních skladeb bude mít nakonec nečekaný symbolický rozměr. „V době, kdy byl program koncertů sestavován, jsme nemohli tušit, jak aktuální bude zařazení právě Tavenerovy skladby Svjatyj, jejíž staroslověnský text se přednáší při pravoslavných pohřbech během vynášení rakve z chrámů. Vzhledem k nedávnému úmrtí Sira Johna Tavenera, který zemřel loni v listopadu, se provedení skladby Svjatyj stává i neplánovaným uctěním památky tohoto významného skladatele,“ dodal Mikeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...