Brněnský primátor zablokoval připomínky městských části k přestavbě železničního uzlu

Brno - Brněnský primátor Roman Onderka smetl ze stolu připomínky městských částí Židenice, Maloměřice a Obřany, které nesouhlasily s přestavbou železničního uzlu. Využil tak svého nového práva, které má od loňska ve Statutu města Brna, a které mu umožňují námitky městských částí zrušit. Při projednávání nového územního rozhodnutí přestavby železničního uzlu, se tak jimi úředníci už nemusí vůbec zabývat.

Materiál nazvaný Stanovisko primátora města Brna k pokračování územního řízení o umístění stavby Přestavba železničního uzlu Brno, v němž jsou námitky městských části anulovány, dnes schválila Rada města Brna i přes odpor Strany zelených a strany Brno2006. „Je to hození přes palubu všech lidí, kteří bydlí v blízkosti renovovaných tratí,“ okomentoval rozhodnutí rady Martin Ander (SZ).

Podle Andera námitky Židenic, Obřan a Maloměřic byly relevantní a směřovaly hlavně proti hlučnosti plánovaných železničních tratí. Teď tyto námitky zůstanou nevyslyšeny.

Jenže podle statutu, má na takový krok primátor právo. „Statut naprosto správně dává pravomoci vyjadřovat se k územnímu řízení u akcí celoměstského významu městu Brnu. Proto je zcela logické, že připomínky, které dříve předložily městské části, byly přehodnoceny a vzaty zpět,“ vysvětlil postoj vedení Brna náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD). Podle něj námitky městských částí nebyly odůvodněné a díky jejich anulování se schvalovací proces k přestavbě železničního uzlu výrazně usnadní.

Původní územní rozhodnutí k plánované výstavbě železničního uzlu v Brně zrušil v roce 2008 Krajský soud právě kvůli tomu, že se úředníci dostatečně nevypořádali s námitkami obyvatel městských částí. Podle soudu magistrát v územním řízení poškodil práva lidí. A tak se muselo projednávat územního rozhodnutí znovu, k čemuž došlo zhruba před měsícem, 10. března. Tentokrát však má město v rukou silnou zbraň: změnu ve svém Statutu starou asi rok. Podle ní smí totiž primátor jako zástupce všech městských částí u staveb celoměstského významu, využít právo „veta“. A toho Roman Onderka využil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...