Brněnský hrad Špilberk je po dvou letech opravený

Brno - Brněnský Špilberk má za sebou dvouletou rekonstrukci za více než 155 milionů korun. Stavbaři za dozoru památkářů opravili zejména jižní a střední křídlo. Kromě nutných oprav krovu, dřevěného stropu, omítek, dlažeb a zdiva byla opravena i bývalá vinárna, ze které teď vznikne nová restaurace. Souběžné archeologické práce navíc objevily pozůstatky penězokazecké dílny.

Na Špilberku se od února 2011 opravovalo jižní a střední křídlo hradu a také východní bastion, kde vznikla malá letní scéna. Avizovaným cílem prací, na které bylo vyčleněno 155 milionů korun (z toho 42 milionů tvořila dotace z Evropských fondů), bylo zatraktivnit památku a otevřít ji veřejnosti.

Podle brněnského primátora Romana Onderky (ČSSD) je teď řada na městě. „Rekonstrukce se povedla. Bezesporu teď musíme oživit to, co jsme rekonstruovali,“ řekl primátor. Co tím má na mysli? „Čeká nás instalace stálé výstavy a dovoz kvalitních expozic odjinud. Hrad si zaslouží evropskou či světovou úroveň. Druhá věc je malé nádvoří a oživení prostor akcemi jako je například Shakespearovské léto. A samozřejmě musíme najít pronajímatele pro vinárnu,“ předeslal plány do blízké budoucnosti Onderka, který chvíli předtím zazdil symbolickou poslední cihlu.

Na opravu dohlíželi památkáři. Používaly se původní postupy

Oprava byla technicky náročná zejména proto, že bylo nutné respektovat specifické požadavky památkářů. Například při opravách krovu byly vyměněny pouze části napadené houbami či hmyzem. Zbytek byl ponechán původní či vyspraven takzvanými protézami. I některé části střechy jsou pokryty vytříděnou a očištěnou původní krytinou.

1 minuta
Brněnský primátor Roman Onderka hovoří o budoucnosti hradu Špilberk
Zdroj: ČT24

Podobné podmínky platily i pro opravu cihelného zdiva hradebního systému. Používaly se alespoň prvorepublikové cihly, popřípadě i starší. Nejmodernější metody nebylo možno využít ani při sanaci vlhkého zdiva. Stavbařům tak nezbylo nic jiného, než konstrukce přirozeně provětrávat.

Podle ředitele Muzea města Brna Pavla Cipriana je na rekonstrukci nejdůležitější zpřístupnění jižního křídla. „Podařilo se dokončit opravy celé vnitřní části. Poslední čtvrtina hradu se tím zpřístupňuje pro veřejnost,“ popsal význam oprav ředitel instituce, pod kterou hrad spadá. Prozradil také, že poprvé mohou návštěvníci vidět nové prostory na výstavě Orbis pictus – Krystalíza her Petra Nikla. Ta má vernisáž 31. května.

Současně s rekonstrukcí probíhal i archeologický výzkum jižního křídla. Mezi nálezy z tohoto výzkumu jsou mimo jiné zbytky kamnových kachlů z druhé poloviny 15. století, bohatě zdobených reliéfy s náboženskými nebo českými národními motivy. Překvapivý byl i nález měděného plechu, ze kterého byly vystříhávány mincovní střížky. V období středověku a ranného novověku se ale razily mince pouze ze zlata a stříbra. To ukazuje na fakt, že přímo na královském hradě fungovala penězokazecká neboli padělatelská dílna.

Ani nyní ale nejsou opravy na Špilberku úplně u konce. Zbývá ještě rekonstruovat východní přístavek nad severovýchodním bastionem, hospodářské zázemí pod severní terasou a vodojemy vestavěné ve východním bastionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...