„V České republice soustavně roste počet obézních dětí,“ řekl předseda Společnosti pro výživu, lékař a ústavní dietolog z Fakultní nemocnice Motol Petr Tláskal.
Největší nárůst dětské obezity proběhl během posledních padesáti let. Zatímco v roce 1951 trpělo obezitou v průměru 1,8 procenta sedmiletých chlapců a 1,6 procenta stejně starých dívek, v současnosti už je to zhruba sedm procent dětí v tomto věku.
Už tři roky funguje v českých školních jídelnách projekt Škola plná zdraví, který se zaměřuje právě na zdravou výživu dětí. Letos se do projektu zapojilo celkem 1060 stravovacích zařízení.
„Apelujeme na jídelny mateřských a základních škol, aby zvýšily množství i kvalitu podávané zeleniny u svých strávníků," řekla organizátorka projektu Eva Šťovíčková.
„Podíleli jsme se na tvorbě spotřebních košů, podle kterých se řídí výživa dětí ve školních jídelnách. Vycházeli jsme z nutričních potřeb dětí. Snažíme se nastolit systém, který zvrátí současný trend a bude účinným nástrojem prevence dětské obezity," uvedl Tláskal.
Společnost pro výživu vyhlásila na sobotu Den proti dětské obezitě. Ten poprvé proběhl v roce 2011 – veřejnost se na něm seznámí s edukativními programy, pohybovými aktivitami a výživou ve školách.
„Cílem je přivést děti ke zdravější životosprávě a pravidelnému pohybu," řekla Jitka Literová.
Do projektu Dne proti dětské obezitě se kromě škol a družin zapojily také mateřské školy, například do soutěže v nácviku pódiových skladeb. Pod vedením učitelů nacvičují děti pohybové skladby zaměřené na tanec, aerobik, hip hop a country. Celá snaha následně vyvrcholí na celostátní přehlídce Česko se hýbe, cvičí a tančí na Den dětí v pražské 02 Aréně.
Odborníci se shodují, že k nárůstu dětské obezity přispívají špatné stravovací návyky v rodině. Změna není snadná, proto je důležité, aby škola vedla děti ke změně jídelníčku a posílení pohybu.
„V rodinách narážíme na neochotu experimentovat. Změna v jídelníčku, která je spojena s rizikem ztráty pocitu nasycení, každého zneklidní. U dětí se to projeví rozladěním, ztrátou zájmu o cokoli jiného než jídlo, únavou, plačtivostí nebo i vztekem," doplnila psycholožka Marta Boučková.
