Bakterie vyrábějí z fritovacího oleje plast

Brno - Nevíte, co s přepáleným olejem z fritovacího hrnce? Brněnští vědci objevili technologický postup, který může použitý olej zpracovat. Využili přitom vlastnosti bakterií, pro které je hustá, pro lidi nepoužitelná mastnota tou pravou pochoutkou. Navíc ji dokážou zpracovat do podoby polymeru, ze kterého by se časem mohl získávat průmyslovým postupem bioplast.

Brněnským vědcům se podařilo vyvinout novou technologii využití odpadních substrátů a vytvořit podmínky pro vhodnou kultivaci bakterií, aby ukládaly až 95 procent svého obsahu v podobě polymerů. V  tuto chvíli prochází technologie testováním, aby byla připravena na průmyslové využití.

„Zpracováváme odpadní olej ze studentské menzy jako potravu pro bakterie, ty umí z oleje vytvořit biologicky rozložitelný plast. Bakterie vytváří polymer jako zásobu na horší časy,“ vysvětluje postup Ivana Márová z Centra materiálového výzkumu na brněnském VUT. Právě fritovací olej se podle vědecké pracovnice osvědčil nejlépe. Možná proto, že jsou v něm i další zbytky, které bakteriím obzvlášť chutnají. Jako potrava ale může sloužit jakýkoli rostlinný olej.

„Za tři dny kultivace bakterií získáme asi 2 kilogramy polymeru,“ popisuje Ivana Mádrová. Problémem současných bioplastů je podle ní cena, která je vyšší než u plastů vyrobených z ropných derivátů. Věří, že se jim podaří náklady na výrobu bioplastů snížit. Zájem o spolupráci už projevily nejen české firmy, ale i zahraniční instituce.

Budoucnost patří bioplastům

Největší výhodou bioplastů je, že se dokážou rozložit v přírodě přirozenou cestou, například kompostováním. Tento proces přitom zvládnou během několika týdnů až měsíců. Tím ale klady bioplastů zdaleka nekončí. „Naše materiály lze použít v celé řadě aplikací,“ vysvětluje Stanislav Obruča z Centra materiálového výzkumu VUT. Kromě rozložitelných obalů by měly být bioplasty využívané zejména v medicíně. Mohly by se stát nosiči léčivých přípravků, chirurgové by je mohli využívat jako lehce vstřebatelné stehy nebo by mohly pomoci nahradit lidské tkáně, například při transplantacích kůže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...