Brno – Speciální atlas pro lidi na vozíku a s pohybovými potížemi by měl do konce roku vzniknout v Brně. Lidé by z něj měli zjistit to, zda mají bezbariérový vchod budova magistrátu, soudy, divadla nebo lékárny, a jaký je. Inspirací je pro úředníky diplomová práce studentky kartografie. Magistrát nyní současná data aktualizuje.
„Lidé si kolikrát vůbec neuvědomí, že když dají zvonek, kterým si špatně pohyblivý člověk má zavolat pomoc, až za schody, tak je nám to k ničemu. Na mnoha místech je situace katastrofální,“ popsal Jan Bouma. Mladík se pohybuje jen s pomocí berlí.
„Základním problémem jsou schody, ale špatně se nám jezdí také po historické dlažbě se širokými spárami. O problematických místech si my vozíčkáři mezi sebou řekneme, víme, kam se dostaneme sami, kde potřebujeme asistenta. A když to nevíme, tak si na danou instituci zavoláme,“ popsala vozíčkářka Aneta Sýkorová. Situace se ale pomalu zlepšuje, shodují se oba mladí lidé. A připravovaný atlas je toho důkazem. „Obzvlášť bude-li dostupný na internetu, lidem hodně pomůže. Především těm, kteří nejsou přímo z Brna a vůbec se tady neorientují,“ dodala Sýkorová.
Potřebné informace totiž shromažďují přímo úředníci magistrátu ve spolupráci se studenty kartografie Masarykovy univerzity. „Hlídáme přístup k budově, zda se dá zaparkovat, ale také šířku vchodových dveří a výtahů nebo výšku prahů,“ řekla úřednice z Odboru zdraví brněnského magistrátu Eva Rossi. Každý ale v připravovaném atlase vyčte také informace o tom, kudy má jít do budovy nebo kde přesně výtah najde.
Dosavadní kontrola ukázala, že špatně přístupné nebo prakticky nepřístupné je pro lidi na vozíku třeba Nejvyšší státní zastupitelství, lékárna na Kolišti, jedna z budov magistrátu na Dominikánském náměstí nebo Divadlo Bolka Polívky. Doprovod bude zdravotně postižený potřebovat při vstupu do Mahenova divadla nebo na Krajský soud. Naopak při návštěvě Krajského úřadu, Ústavního soudu nebo Moravské galerie vozíčkář na překážky nenarazí.
Co atlas nabídne?
Atlas má kromě informací o úřadech a soudech informovat také o přístupnosti památek, muzeí, galerií i úřadů. Další data se mají týkat bezbariérových toalet, poboček Family Point, lékáren, restaurací, obchodů a bankomatů.
Podle mluvčího brněnského magistrátu Pavla Žáry různé studie uvádějí, že 33 procent obyvatel má nějak sníženou schopnost pohybu a orientace. „Do této skupiny patří kromě zdravotně postižených i senioři, ale také rodiny s dětmi, rodiče s kočárky a lidé po úrazech,“ uvedl.
V Brně by se tak mohlo pohybovat až 100 tisíc lidí, pro které jsou bezbariérové trasy důležité. Navíc jich bude přibývat, jak populace krajského města stárne a zvyšuje se v ní podíl starší generace.
Náklady na vytvoření dvojjazyčného atlasu dosáhnou částky 100 tisíc korun. Zájemci si po vydání budou moci atlas vyzvednout v různých informačních centrech a organizacích pomáhajících rodinám a zdravotně postiženým. Navíc má být dostupný také na internetu.
