Olomouc - Ostatky dvou mužů a čtyř dětí nalezli archeologové u Božích muk v Majetíně na Olomoucku. Ostatky dospělých mohly podle starých dokumentů patřit vojákům, kteří bojovali v napoleonských válkách.
I když u koster neležely části uniforem, které by odborníkům pomohly v určení data, je pravděpodobné, že se u Božích muk odehrála menší potyčka mezi vojáky, kteří bojovali u Slavkova. Mohlo se ale také stát, že vojska tam nechala svoje raněné, kteří v místě zemřeli. „Spojenecké armády ustupovaly od Slavkova směrem na Olomouc, k velké pevnosti olomoucké a část francouzské armády je pronásledovala a podle lidových pověstí zde měla být menší šarvátka a místní obyvatele pak byli donuceni pohřbít zemřelé,“ popisuje archeolog Jakub Vrána. Kostry byly uloženy podle křesťanského pohřebního rituálu hlavou na západ. Děti byly pohřbeny později, zřejmě při epidemii cholery. Ta ve vesnici řádila v 19. století. V té době ještě v obci nebyl farní kostel s hřbitovem. „Byli zvyklí při nějakých nenadálých událostech, jako epidemie, ukládat ta těla na místě, kde už byl někdo pohřebený - hlavně proto, co se týká křesťanského pohřbívání, že ta půda byla posvěcena,“ vysvětluje antropolog Lukáš Šín. Odborníci kostry odvezou do laboratoří, kde budou zkoumat věk, výšku nebo důvody, proč vojáci zemřeli. Předpokládají, že objeví válečná zranění.
