Anketu Strom roku vyhrála lípa z Blanenska

Brno – Strom roku 2012 vyhlásili dnes v Brně zástupci Nadace Partnerství. Do finále se dostalo dvanáct dřevin z celé republiky. Například i hrušeň z Lidic, která jako jediný strom přežila vypálení obce nacisty. Soutěž vyhrála lípa z Novodvorské aleje na Blanensku.

Letos se v anketě objevily zcela unikátní stromy. Jedním z nich je hrušeň, která přežila jako jediný strom vyhlazení Lidic nacisty. Dále se do finále dostal i Žižkův dub z Podhradí na Chrudimsku.  

Za jižní Moravu lidé a občanská sdružení navrhli Popické lípy v Národním parku Podyjí a lípu z Novodvorské aleje, která vede ke zřícenině hradu Blansek v Moravském krasu. Ze Zlínského kraje se do finálové dvanáctky dostala Kobzova lípa z Francovy Lhoty na Vsetínsku. 

Nejvíce hlasů nakonec získala právě lípa z aleje na Blanensku. Celkem obdržela 9879 hlasů, podpořila ji tak přibližně třetina všech hlasujících. Na druhé příčce se umístil šumperský Buk příběhů, třetí skončila lípa z Jiřic u Humpolce.

Popické lípy rostou uprostřed vřesoviště v blízkosti poutní kaple Panny Marie Bolestné (Popické kaple) vysvěcené v roce 1815. Stáří lip se odhaduje na 120 let. Pod jejich korunami kdysi odpočívali na kamenné lavici rolníci, kteří zde obdělávali svá pole a pásli dobytek. Lípy jsou příkladem duchovního sepětí lidí s krajinou, v průběhu staletí se u nich zastavily tisíce věřících.

Novodvorskou alej nechal vysadit v první polovině 19. století starohrabě Hugo Salm. Stromořadí z Nových Dvorů ke zřícenině hradu Blansek tvoří 57 lip malolistých. O obnovu aleje usiluje druhým rokem skupina nadšenců. Nejprve dobrovolníci zakryli trhliny ve stromech šindelovými stříškami, mezery v aleji po zaniklých stromech doplnili klony 500–600 let starých lip. Zástupkyní aleje v anketě je nejmohutnější lípa s obvodem kmene 415 centimetrů.

Kobzova lípa - Památná lípa je podle kronikářů Francovy Lhoty spjatá téměř s celou historií obce. Pověst vypráví, že ji v roce 1530 spolu s dalšími třemi lípami nechal zasadit Tristan Franc z Háje na paměť přejmenování Zbelovy Lhoty na Francovu Lhotu. Lípy rostly ve čtyřech koutech vsi, postupně uschly a zbyla jediná, která získala jméno Kobzova podle majitelů zdejšího gruntu. Rozlehlá dutina lípy prý vznikla v době turkotatarských vpádů, během nichž byla v roce 1663 obec vypálena. Několik vesničanů se chtělo zachránit ukrytím do koruny stromu. Tataři však rozdělali oheň a snažili se je vykouřit. Žár ohně byl tak velký, že kmen vertikálně praskl.

Zdroj: http://www.nadacepartnerstvi.cz/stromzivota/finaliste-2012#Popické lípy

Lidé do soutěže sami navrhují jednotlivé stromy či skupiny stromů. V anketě pak o vítězi rozhodují zájemci udělením hlasu jedné z dřevin. Pro vítězný strom je připraveno odborné arboristické ošetření a postup do mezinárodní ankety Evropský strom. Vloni v České republice soutěž vyhrála alej ze Skaličky na Přerovsku.

Pořadatelům soutěže nejde o to najít nejstarší či nejkrásnější strom, ale spíše dřevinu, která má zajímavý příběh a dokáže spojovat místní obyvatele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...