Brno - Jihomoravskému úřadu práce se zatím podařilo zprostředkovat práci jedinému amnestovanému, který získal místo v brněnské charitě. Ve Zlínském kraji mají aktuálně ze dvou stovek amnestovaných práci čtyři lidé. Podle vedení úřadu práce je problém i v chladném ročním období, které nepřeje sezónní práci.
„Raději pracuji, než abych byl někde na úřadě,“ vysvětluje bývalý vězeň rapotické věznice Jaroslav Marta. Díky doporučení svého známého si našel práci v brněnské charitě, kde pomáhá stěhovat pytle s oblečením, nábytek a někdy pomáhá i jako údržbář. „Šel jsem do vězení za neplacení výživného,“ říká Merta, který si odseděl tři měsíce. Amnestie mu tak zásadně zkrátila celkem roční trest.
„Mám teď hodně starostí s úřady a vyřizováním,“ přibližuje své každodenní problémy Merta, který se aktuálně snaží získat nové bydlení. V brněnské charitě pracuje od začátku února. „Vnímáme ho jako každého jiného zaměstnance, pracuje stejně jako všichni ostatní,“ myslí si František Bublan z Diecézní charity Brno. Právě charita otevírá své dveře mnoha lidem v kritické životní situaci. „Všechna pracovní místa vytváříme vždy s úřadem práce. Průběžně přibíráme pracovníky. Přijímáme někoho prakticky každý měsíc,“ tvrdí Bublan.
Podle ředitelky jihomoravského úřadu práce Marie Cackové je problematická roční doba, v zimě je totiž obecně málo práce například pro dělnické profese. „Zima je vždy těžká, protože stavební firmy nebo firmy zahradnické nejenže nezaměstnávají, ale naopak propouštějí. Pravidelně v tuto dobu nezaměstnanost vzroste,“ uvádí Cacková. Více příležitostí by nejen pro amnestované mělo být na jaře.
Před soudem stojí nejslavnější recidivistka
Úplně odlišný přístup má známá recidivistka Marie Lavičková, která strávila kvůli krádežím za mřížemi téměř polovinu života. Čtyřiačtyřicetiletá žena neměla ze svého propuštění v souvislosti s amnestií vůbec radost. Když opouštěla brány věznice naposledy, vydržela na svobodě jen týden. Marie Lavičková, která dává přednost oslovení Máňa, není schopná žít na svobodě. Nikdy se netajila tím, že se touží co nejdříve vrátit zpět do vězení. Aby se mohla vrátit za mříže, odcizila věci za 1 300 korun. Kvůli tomu dnes stanula před soudem.
Podle vedení úřadu práce má většina amnestovaných středoškolské vzdělání. Jen v Brně se usadily téměř tři stovky propuštěných vězňů. Najít pro ně práci není jednoduché. Řada z nich se tak raději opět uchyluje k trestné činnosti. Policie v poslední době zaznamenala nárůst drobnější kriminality. Narostly například počty krádeží jídla, železa nebo kosmetiky. Zatím nejvážnějším trestným činem, který spáchal amnestovaný, bylo přepadení seniora kvůli důchodu, jenž si zrovna muž odnášel z pošty. Pachatel tohoto činu je už zpátky ve vězení.
Někteří amnestovaní vyrážejí hledat pomoc ke kurátorům. „Zrovna včera jsem tu měla klientku, se kterou jsme obvolávaly ubytovny, aby si mohla zajistit bydlení,“ prozrazuje brněnská kurátorka Magda Hežová. Podle jejích slov chodí klienti ale především s žádostí o pomoc při hledání zaměstnání. Novou práci si hledají nejen přes úřad práce, ale spíše přes své známé a rodinné příslušníky.
Ve Zlínském kraji pracují zatím čtyři amnestovaní
Podobná situace je i na Zlínsku, kde ze dvou stovek amnestovaných mají práci zatím čtyři lidé.
Na dávkách hmotné nouze už úřad práce na jihu Moravy vyplatil přes půl milionu korun. Soudy stále procházejí spisy a kontrolují, jestli se na nějaké případy ještě nevztahuje amnestie. Většina případů je už ale vyřešená. Zbytek by měl být uzavřen pravděpodobně do konce února.
