Praha - Události, které se staly v únoru 1948, nadlouho poznamenaly celý český a slovenský národ. Čistě politicky je lze označit za politický převrat, jímž se komunistická strana dostala k moci cestou, která byla formálně v souladu s ústavou. Nicméně tato ústavní cesta přivedla zemi na více než 41 let do totalitního područí Sovětského svazu. Etapa započatá tzv. Vítězným únorem skončila až na podzim roku 1989 "sametovou revolucí".
Před 60 lety převzali moc v Československu komunisté
13. února - Ministr vnitra Václav Nosek (KSČ) odvolal z funkce osm nekomunistických policejních ředitelů a nahradil je komunisty. Vláda rozhodla, že propuštění ředitelé se musejí vrátit na svá místa, Nosek to však za podpory svých stranických kolegů odmítl.
V tehdejší šestadvacetičlenné vládě komunistického premiéra Klementa Gottwalda bylo devět komunistů, čtyři národní socialisté, čtyři lidovci, čtyři zástupci slovenské Demokratické strany, tři sociální demokraté a dva nestraníci.
17. února - Po schůzi vlády oznámili ministři strany národně socialistické, demokratické strany a strany lidové, že podají demisi, nesplní-li Nosek usnesení z 13. února.
19. února - Do Prahy přiletěl náměstek ministra zahraničí SSSR Valerian Zorin. Tlumočil obavy o vývoj v republice a Stalinův pokyn, aby předseda vlády Klement Gottwald požádal Moskvu o pomoc, která byla připravena u maďarských hranic.
20. února - Ministři nekomunistických stran podali avizovanou demisi. Sociální demokraté je však nenásledovali a vláda nemohla být rozpuštěna, neboť demisi podala menšina ministrů.
- Gottwald navrhl prezidentu Edvardu Benešovi, aby demisi přijal.
- Z pohotovostních oddílů závodních organizací KSČ se začaly formovat a vyzbrojovat útvary Lidových milicí.
21. února - Komunisté demonstrovali svou sílu v Praze na Staroměstském náměstí. Gottwald zde vyhlásil zakládání akčních výborů Národní fronty. Zástupci KSČ opět požadovali na Benešovi, aby demisi ministrů přijal.
22. února - Sjezd závodních rad odhlasoval znárodnění téměř všeho soukromého majetku. Závodní rady byly orgány zaměstnanců závodů vytvářené pod patronací KSČ po roce 1945.
23. února - Prezident Beneš sdělil národním socialistům, že na Gottwaldovy požadavky nepřistoupí.
- Téměř 10.000 studentů pochodovalo na Pražský hrad na podporu prezidenta a proti přijetí demise. Bezpečnost proti nim tvrdě zakročila.
24. února - Komunisty podpořila jednohodinová manifestační generální stávka na celém území republiky.
- Levicová část sociální demokracie v čele se Zdeňkem Fierlingerem požadovala dohodu s KSČ; spolu s dělníky pak obsadila sekretariát a tiskárnu sociální demokracie v Praze.
25. února - Komunisté předložili Benešovi návrh nové vlády. Zároveň svolali na Václavské náměstí demonstraci, na kterou přišlo zhruba čtvrt miliónu lidí.
- Prezident Beneš ustoupil nátlaku, demisi přijal a zároveň podepsal jmenování nových ministrů navržených Gottwaldem.
10. března - Pod okny svého bytu v Černínském paláci byl nalezen bezpartijní ministr zahraničí Jan Masaryk (syn prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka). Oficiální zpráva mluvila o sebevraždě, podle posledních poznatků však šlo zřejmě o vraždu.
11. března - Národní shromáždění schválilo programové prohlášení nové Gottwaldovy vlády.
9. května - Schválena Ústava 9. května, která mimo jiné zakotvila znárodnění rozhodujících výrobních prostředků. Prezident Beneš ústavu odmítl podepsat.
30. května 1948 - Volby do Národního shromáždění; poprvé byla předložena jednotná kandidátka Národní fronty, která získala 89,25 procenta hlasů.
7. června - Prezident Beneš odstoupil z funkce.
14. června - Prezidentem ČSR byl zvolen předseda KSČ Klement Gottwald. Novým předsedou vlády se o den později stal Antonín Zápotocký.
