Praha - Machar byl básníkem, prozaikem, fejetonistou a iniciátorem české moderny. Představoval prvního literáta, který se vzbouřil proti vyumělkované poetice lumírovců a prosadil civilní verše s mnoha prvky hovorového jazyka, ironie a sarkasmu. Narodil se v Kolíně, gymnázium vystudoval v Praze. Po maturitě nastoupil vojenskou službu. Po vojně působil jako bankovní úředník ve Vídni. Odtud udržoval kontakt s pražským kulturním a politickým životem, přispíval do literárních časopisů. Za první světové války byl za své verše vězněn. Po válce se vrátil do Prahy, kde se aktivně podílel na politickém dění. Postupně však byl rozladěn polickým režimem a postavil se do opozice, která ho zahnala do krajně pravicového tisku, kde kritizoval poměry v novém státě.
Ze světa navždy odešel Josef Svatopluk Machar
První verše tiskl J. S. Machar ve Světozoru. Jednalo se o anonymní verše. Roku 1882 zde vyšla první báseň „Zimní kosmická báseň“. Od té doby se stále častěji objevovaly jeho básně pod různými pseudonymy (Antonín Rousek, Leo Leonhardi aj.). Pro J. S. Machara byl velkým vzorem a učitelem Jan Neruda.
Básníkova prvotina Confiteor (1887) - je jakousi básníkovou zpovědí ze svého milostného zklamání. Sbírka byla přijata negativně, Machar byl označován jako pesimista a cynik. Následovaly sbírky Pēle-mēle (1892) a Čtyři knihy sonetů (1891-93) - básník vyjadřuje zklamání moderní civilizací. Sbírka Tristium Vindobona (1893) je sbírkou politické lyriky.
Literárně nejhodnotnější jsou dvoudílné vzpomínky na dětství a studentská léta Konfese literáta (1901), které obsahují vedle průhledů do intimního světa básníkova mládí jeho tehdejší literární názory a řadu jinde netištěných veršů. Na Konfese literáta volně navazují vzpomínky na básníkův život ve Vídni Třicet roků (1919). Machar zemřel 17. března 1942 ve věku 78 let.
