Lisabon - Málokterá revoluce je asi tak pevně spjata s písní a květinou, jako se to poštěstilo portugalské revoluci. Píseň "Grandola Vila Morena" byla heslem k zahájení vojenské akce, kterou Portugalci přivítali s nadšením. Květiny se tehdy v hlavních pušek staly symbolem revoluce do té míry, že se vžilo její pojmenování "karafiátová". Takovou událost zažila Evropa již jen v roce 1989.
Portugalci slaví výročí Karafiátové revoluce
Příslušníci Hnutí ozbrojených sil (MFA) měli ke svrhnutí vlády dobré důvody. Kromě čistě profesionálních požadavků to byla hlavně koloniální válka, v níž umírali a která jim připadala bezvýchodná. Pochybnosti o ní panovaly i na nejvyšších vojenských místech. Mezi mladými spikleneckými kapitány a majory znamenala velkou podporu kniha „Portugalsko a budoucnost,“ v níž tyto pochybnosti jasně vyjádřil zástupce náčelníka generálního štábu António de Spínola.
Při četbě pamětí bývalého operačního velitele převratu Otela de Carvalha vzniká dojem, že o přípravách na Karáfiátovou revoluci věděl v armádě kdekdo. Přesto nebyly prozrazeny, na změnu zřejmě čekali všichni. Hnutí kapitánů splnilo svůj slib. Do roka od převratu byly uspořádány svobodné volby. Portugalsko se tak dalo po období zmatků na cestu klasické
západní demokracie.
Výročí Karafiátové revoluce slaví Portugalsko vždy ve velkém. V noci na 25. dubna zazní „Grandola“ současně ze všech televizních a rozhlasových stanic, po celé zemi jsou odpáleny ohňostroje. Na jednom z ústředních lisabonských náměstí je každoročně uspořádáno gigantické představení s 3 000 účastníky. Jen Lisabon vyčleňuje na oslavy přes půl milionu dolarů. Významná část akcí je určena dětem a mladým lidem, pro které už je demokracie normální.
