Základem učení Hnutí Grálu je „požadavek neustálého mravního zdokonalování člověka“

Praha - Hnutí Grálu vychází z díla Němce Oskara Ernsta Bernhardta (1875 až 1941), původně obchodníka, který ve 20. letech minulého století začal šířit vlastní vizi, kterou odborníci na náboženství a sekty popisují jako spojení západního esoterismu s východní mystikou. Základem učení je "požadavek neustálého mravního zdokonalování člověka a respektování přírodních zákonitostí" a jedním z projevů správného přijetí díla je podle představitelů hnutí bezúhonný občanský život. Nedílnou součástí učení je i víra v reinkarnaci, jednoho boha (monoteizmus) a konečnosti hmotného světa.

Bernhardt sám sebe označil za reinkarnaci arabského knížete z Mojžíšových dob Abd-ru-shina. Pod tímto jménem také vydal v rakouském Vomperbergu nedaleko Innsbrucku, kam se přestěhoval v roce 1928, souhrn svých přednášek, z nichž později sestavil stěžejní knihu Hnutí Grálu "Ve světle Pravdy, Poselství Grálu" (Im Lichte der Wahrheit, Gralsbotschaft?). Svatý Grál se nechápe jako nádoba, do níž zachytil Josef Arimatejský krev ukřižovaného Krista, nýbrž jako duchovní sídlo Pravdy, Lásky a Skutečného Bytí. Po vypuknutí 2. světové války byl Bernhardt uvězněn, později vypovězen z Rakouska a zbytek života strávil pod dohledem gestapa v německé části Krušných hor.

Přesto, že se náboženské společenství kolem Abd-ru-shina začalo tvořit už od konce 20. let, větší rozmach přišel až po skončení druhé světové války. V čele hnutí, které má ve světě o něco více než 20 tisíc členů, dodnes stojí Bernhardtovi potomci.

V Československu vyšla Abd-ru-shinova kniha poprvé v roce 1932, v té době se také k hnutí začali hlásit první příznivci. Po válečné přestávce přišlo krátké oživení, nicméně nástup komunismu po roce 1948 rozmach hnutí zastavil. Jeho příznivci se začali objevovat na veřejnosti až po roce 1989. Hnutí Grálu má nyní podle svých internetových stránek zhruba 1400 členů. 

S Hnutím Grálu jsou spojovány i případy násilí

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...