Znovusjednocení Německa - historický podpis smlouvy 2 + 4

Berlín - Studená válka rozdělila Evropu na dva nesmiřitelné tábory. Propast mezi nimi se začala pomalu zacelovat díky tání uvnitř sovětského bloku od poloviny 80. let. V listopadu 1989 padla Berlínská zeď, která po téměř půlstoletí rozdělovala německý národ do dvou států. Další rok byl ve znamení jejich postupného sbližování. Důležitým posunem na této cestě byl i podpis Smlouvy o sjednocení 31. srpna 1990.

Spojení dvou německých států však musely nejprve posvětit světové mocnosti, které jako vítězové druhé světové války garantovaly evropské uspořádání po roce 1945. V únoru 1990 bylo rozhodnuto o uspořádání takzvané „konference dva plus čtyři“ mezi nimi a oběma německými vládami. Jednání byla uzavřena 12. září v Moskvě podpisem smlouvy o státní suverenitě sjednoceného Německa. Již dříve však špičky Sovětského svazu, USA, Velké Británie a Francie se spojením obou států vyslovily předběžný souhlas.

Mohla proto být zahájena německo-německá jednání, jež předcházela smlouvě o sjednocení. Vedli je západoněmecký ministr vnitra Wolfgang Schäuble a východoněmecký státní tajemník Günther Krause. Ti také dokument, který čítal 45 článků a tři obsáhlé přílohy, poslední srpnový den roku 1990 ve východním Berlíně podepsali.

Smlouva určovala především způsob znovusjednocení obou států

Východní Němci i bonnská konzervativní vládní koalice se nehledě na námitky z levé strany západoněmeckého politického spektra rozhodli podstatně neměnit existující text základního zákona (ústavy) SRN. Ve smlouvě zakotvili rozdělení bývalé Německé demokratické republiky na pět nových spolkových zemí, na jejichž území se rozšíří působnost Ústavy SRN.

Představitelé NDR se tedy ve smlouvě zavázali, že jednoduše přistoupí ke stávající SRN. Za hlavní město sjednocené země byl určen Berlín, otázku sídla vládních a parlamentních institucí smlouva podobně jako další sporná témata ještě neřešila. Její součástí se naopak stala řada ustanovení v právní, sociální, finanční a kulturní oblasti.

Smlouvu o sjednocení pak v září potvrdily parlamenty obou německých států. Na jejím základě byl také upraven původní základní zákon SRN tak, aby mohl být použit pro celé Německo. Na území bývalé NDR vstoupil v platnost 3. října 1990, a v tento den tak bylo německé znovusjednocení dokončeno.