První film natočili pomocí svého vynálezu v roce 1894 a jak už sám jeho název napovídá, zachytili na něm zcela všední událost - Odchod z továrny Lumierových v Lyon-Montplaisir. Vůbec první projekce jejich kratičkých, zhruba minutových reportáží se konala v Paříži v březnu následujícího roku a uspořádalo ji Sdružení pro podporu národního průmyslu. Také další projekce byly určeny pro odborníky. Uskutečnily se v červnu na kongresu francouzských fotografických společností v Lyonu.
První veřejnosti přístupné kinematografické představení, na kterém bylo promítnuto deset filmů „přímo ze života“, dlouhých dohromady asi deset minut, uspořádali 28. prosince téhož roku v Grand Café na pařížském bulváru Kapucínů a zúčastnila se ho zhruba třicítka zvědavců. Diváci byli okouzleni a rychle šířili novinku o zázraku, jehož byli svědky.
Velká éra „kinematografu bratří Lumierových“ skončila pokusem o gigantickou projekci na světové výstavě v Paříži v roce 1900. V následujících letech se pak věnovali více výrobě kinematografických přístrojů a filmové suroviny než natáčení filmů. Bratři Lumierové ostatně příliš nevěřili, že se jejich vynález může stát nejpřitažlivější podívanou širokých mas. Pro ně byl kinematograf především pomůckou, která může vědcům usnadnit jejich badatelskou práci.
