Praha - Kardinál František Tomášek se již za svého života stal legendou, především pro své postoje a vytrvalé vystupování na obranu důstojnosti člověka a svobody země. Do povědomí široké veřejnosti se zapsal zejména během otevřeného konfliktu katolických věřících s politickou mocí. Kardinál aktivně vystupoval na obranu utiskovaných kněží a věřících, požadoval náboženskou svobodu a respektování lidské důstojnosti. Stejné hodnoty spolu s Tomáškem požadoval v roce 1985 i čtvrtmilionový zástup věřících, který se zúčastnil velehradské poutě, jež byla jedním z prvních masových vystoupení proti komunistické moci v době normalizace.
Kardinál Tomášek - morální autorita za komunistického režimu
O Velikonocích roku 1987 vyhlásil desetiletý program duchovní obnovy českého národa k 1000. výročí smrti sv. Vojtěcha. Velký podíl měl Tomášek také na svatořečení Anežky Přemyslovny na podzim 1989, které se stalo jakýmsi předznamenáním listopadové revoluce. Již o rok dříve podepsal petici požadující svobodu náboženského vyznání, protestoval také proti policejní brutalitě při lednových shromážděních k uctění památky smrti Jana Palacha v roce 1989 a podpořil petici Několik vět.
V roce 1990 se splnil jeho životní sen, svoboda náboženského vyznání se po dvaačtyřiceti letech stala znovu skutečností. Všechny biskupské stolce v Československu byly obsazeny, diplomatické styky s Vatikánem byly obnoveny a v životě církve začala nová etapa. Poslání kardinála Tomáška bylo dovršeno a nejstarší činný biskup v katolické církvi mohl požádat papeže o uvolnění ze svého úřadu. František Tomášek byl zproštěn úkolu správy pražské arcidiecéze v březnu 1991. Zemřel 4. srpna 1992 v úctyhodných 93 letech.
Vzpomínka na kardinála Tomáška (zdroj: ČT24)
Kardinál František Tomášek zažil nacistický teror i komunistickou diktaturu. Nazývali ho posměšně - generál bez vojska. Přesto ale byl pro režim nebezpečný.
Vladimír Vyhlídka, kanovník vyšehradský: Musel počítat s odposloucháváním a také s tím, že i když kolem sebe má hodně lidí, minimálnímu počtu z těchto lidí může důvěřovat.
Jan Sokol, filozof: On dokázal svým postojem oslovit i ty, ne zrovna intelektuály nebo pražské kruhy, a to bylo v té chvíli strašně důležité.