Praha – Václav Riedlbauch, současný ministr kultury a někdejší šéf opery Národního divadla v listopadu 1989, se brání obviněním z nevhodného jednání během revolučních dní. Podle dokumentu, který minulý týden zveřejnil někdejší mluvčí divadelního stávkového výboru z listopadu 1989 Ondřej Nosek, přitom měl Riedlbauch hrozit stávkujícím hercům finančními postihy a ztrátou zaměstnání a měl jim bránit v kontaktu s diváky.
Ministr kultury obvinění z roku '89 odmítá, hercům prý nevyhrožoval
Riedlbauch jakékoli výhrůžky popírá. „V pondělí po vzrušeném víkendu jsme jako šéfové souborů dostali dopis nadřízených, aby každý z nás jednotlivé soubory (činohru, balet a operu) seznámil s určitými skutečnostmi, které mohou mít dopad na jejich práci. Nevyhrožoval jsem nikomu, jen jsem přečetl dopis,“ podotkl ministr.
O dopise se zmiňuje i Zpráva o činnosti stávkového výboru Národního divadla, o níž se Nosek při svých tvrzeních opírá: „Aktiv všech složek opery i techniky odsoudil postoj ředitele Pauera a šéfa Riedlbaucha, který jménem vedení Národního divadla přečetl zastrašující dopis o možných finančních postizích pracovníků Národního divadla,“ citoval Nosek příslušný dokument.
Riedlbauch: Kdo mohl 20. listopadu vědět, co se stane?
Podle ministra kultury byla Zpráva o činnosti stávkového výboru Národního divadla, o níž se Nosek při svých tvrzeních opírá, dopracovávána zpětně v polovině prosince 89. „Pokud si dobře vzpomínám, mohl být onen dokument suma toho, co stávkový výbor Národního divadla zaznamenával zpětně. Myslím, že byl vypracován v polovině prosince. Je to záznam skutečností, které se odehrály dva až tři týdny předtím,“ řekl Riedlbauch v Událostech, komentářích.
Riedlbauch také připomněl, že vzhledem k situaci v divadle nabídl na konci prvního revolučního týdne svou rezignaci na post šéfa operního souboru. „Koncem prvního týdne jsem svolal aktiv opery, kde jsem nabídnul, že odcházím z divadla, že to je pro mě neudržitelná situace. Ředitel Pauer ode mne dostal písemnou demisi,“ informoval Riedlbauch. „Neudělal jsem nic špatného. Nebyl jsem skalním zastáncem komunistického režimu. Nikomu jsem neškodil, nikomu jsem nevyhrožoval. Na straně stávky jsem ale vzhledem ke své funkci a jejím povinnostem nebyl. Kdo 20. listopadu přesně věděl, co se stane?“ uzavřel ministr kultury.