Restaurátor: Převoz epopeje do Prahy nebyl nutný

Praha – Loni v říjnu zástupci Prahy na zámku v Moravském Krumlově srolovali pět z celkem dvaceti pláten, která tvoří Muchův cyklus Slovanská epopej. V jejich převozu ale zabránily spory mezi hlavním městem a Krumlovem, respektive částí Muchovy rodiny, a svinuté obrazy zůstaly zapečetěny v zámku. Způsob, jakým zde byly uloženy, mohl plátna poškodit, na této možnosti se shodují Krumlovští, Praha i odborné posudky. Jejich dnešní převoz do Veletržního paláce ale nebyl vůbec nutný, uvedl v Událostech, komentářích vedoucí pedagog Restaurátorské školy AVU Karel Stretti.

Převoz údajně přišel na dvě stě tisíc až čtvrt milionu korun. V budově Národní galerie se budou plátna několik dní aklimatizovat, pak budou rozvinuta a vypnuta na kovové konstrukce, aby restaurátoři mohli provést kontrolu. Ředitel Galerie hlavního města Prahy Milan Bufka prý doufá, že díla budou v dobrém stavu, i když podle všeho nebyly podmínky pro plátna v Krumlově ideální.

„Cyklus jsem revidoval v roce 2000 a pak také na podzim roku 2010, po deseti letech nedošlo k žádným změnám, plátna byla v podstatě ve výborném stavu a instalační prostředí v zámku vůbec nebylo nevhodné,“ namítá ale Karel Stretti. "Že jsou díla, jak bylo prezentováno, ohrožena, naprosto neodpovídalo realitě, protože Moravský Krumlov se o toto křídlo zámku velice pečlivě staral."

8 minut
Rozhovor s Tomášem Třetinou a Karlem Strettim
Zdroj: ČT24

Pro epopej jen to nejlepší, říká Krumlov i Praha

Vnuk Alfonse Muchy John prostřednictvím advokátní kanceláře, která ho zastupuje, vyjádřil obavy, že by přesunutí do klimatizovaných prostor Národní galerie mohlo obrazům způsobit šok. Za nevhodný transport považuje i krumlovský starosta Tomáš Třetina. "Vedli jsme spoustu jednání s ministrem kultury, s hejtmanem Jihomoravského kraje, s pražským primátorem, s Galerií hlavního města Prahy, dávali jsme jim dva nezávislé posudky k posouzení, říkali jsme, že lze plátna v Moravském Krumlově rozbalit, ale nemáme žádnou zákonnou a legislativní podporu proto, abychom správci díla bránili v převozu," upozornil.

I pražský primátor Bohuslav Svoboda dnes připomněl, že epopej je právně v majetku hlavního města a hlavní město za ni nese zodpovědnost. Není proto možné, aby svinutá plátna zůstala v Krumlově nebo aby tam byla rozvinuta, jak navrhoval starosta Třetina. Bufka zdůraznil, že v Rytířském sále krumlovského zámku je nyní teplota kolem nuly, což není k rozbalení pláten vhodné.

Praha nevyužila ani nabídky Moravské galerie v Brně, která chtěla poskytnout klimatizované prostory. Podle dřívějšího vyjádření primátora Svobody by bylo přestěhování celé restaurátorské dílny z Prahy na Moravu zbytečně komplikované.

„Podle mě nebylo absolutně nutné převézt plátna do Prahy,“ říká přesto restaurátor Karel Stretti. „Vyjadřoval jsem se k tomu problému už před deseti lety, oponoval jsem tři stejně nesmyslné nebo daleko ještě nesmyslnější projekty pražského magistrátu.“ Situace podle něj eskalovala vždy před volbami, takže epopej je možná „určitou předvolební kartou“.

Stretti: Plátnům nevadí Krumlov, ale změny

Krumlovský starosta Tomáš Třetina v Událostech, komentářích uvedl, že ho od zabránění převozu kromě už zmíněné neexistence zákonné páky odrazovala i možnost poškození pláten. Na jejich možné plesnivění v souvislosti se zvýšenou vlhkostí v prostorách zámku upozorňoval Milan Bufka, Krumlov hrozbu vzniku plísní přikládá za vinu zaměstnancům Galerie hlavního města Prahy, kteří plátna navinuli na nevhodné cívky. "Vzhledem k tomu, že jsme se o plátna starali vzorně po šedesát roků, nechci dopustit, aby došlo k poškození během čtyř měsíců tím, že jsou smotána nevhodným způsobem na špatných cívkách," vysvětlil.

Právě to, že se obrazy vůbec začaly svěšovat a balit, považuje restaurátor Karel Stretti za zásadní problém. V posledním posudku prý upozorňoval, že opakovaný transfer a balení jsou pro plátna naprosto nevhodné. „Nejsou ohrožena jen změnou klimatických křivek, ale hrozí i mechanické poškození, neboť jsou vypínána provazy do rámů. Jsou to v podstatě lodní plachty s kovovými průvlaky, takže při vrstvení a navíjení, nota bene na takto malý válec, je riziko značné,“ upozornil.

Škody by mohlo způsobit především to, že plátna zůstala zabalena v neprodyšném obalu po tak dlouhou dobu. "Nízké teploty, ke kterým klesá klima v Krumlově, malby nikterak neohrožuje. Ohrožují je výrazné teplotní změny. V momentě, kdy z de facto chladného prostředí převezou válce do Veletržního paláce, kde je teplota řádově kolem 20 stupňů, tak jsou ohroženy kondenzací vlhkosti," obává se Stretti.

Ať se plátna aklimatizují, na Prahu ať si ale nezvyknou

Nicméně doufá, že plátna budou v pořádku, důležité je podle něho dát jim dostatečný čas na aklimatizaci, aby plísně nezačaly bujet. Obrazy je podle jeho názoru třeba aklimatizovat déle než do čtvrtka, kdy by se měl krumlovský starosta sejít se zástupci Prahy. Projednávat budou i nejbližší budoucnost epopeje: Praha by chtěla pět pláten od března vystavit ve Veletržním paláci a na podzim k nim připojit zbývajících patnáct obrazů, které zůstaly na zámku v Krumlově.

Třetina se ale odvolává na dřívější dohodu, že během letošní turistické sezony bude celý cyklus k vidění v krumlovském zámku. „Chtěli jsme, aby obrazy zůstaly vystaveny v Krumlově do doby, než pro ně Praha vystaví pavilon, to opakuji pořád dokola a trvám na tom. Udělám vše pro to, aby expozice byla na sezonu kompletní,“ prohlásil s nadějí, že se s Prahou domluví. „Pražský primátor je podle mě gentleman, který když něco řekne, tak to splní,“ doufá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...