Brno – Divadlo Husa na provázku dává v projektu Jirka Kniha hledá autora prostor sedmi režisérům, kteří zinscenují jedno dílo současných dramatiků. Na divadelních prknech se objeví hry mladých autorů, pro které je projekt příležitostí, jak se dostat do povědomí veřejnosti. Sedm premiér se v repertoáru divadla objeví postupně od 4. března do 14. května. Cyklus zahájí páteční premiéra hry Ryba horí, kterou napsal, zrežíroval a dokonce v ní hraje Ján Mikuš.
Husa na provázku představí sedm her mladých dramatiků
Prostor v repertoáru divadla získali tři autoři, kteří získali ocenění v Ceně Konstantina Trepleva o nejlepší dramatický text roku, v soutěži, jejímž pořadatelem byla Husa na provázku. Zbylou trojici doplnily hry Karla Steigerwalda, Davida Drábka, Daniely Fischerové a Petra Maška.
Projekt odstartuje premiérou inscenačního náčrtu hry Ryba horí, která se v soutěži Cena Konstantina Trepleva umístila na 2. místě. „Svoji hru jsem původně posílat do soutěže nechtěl, protože jsem s ní nebyl úplně spokojený. Ale nakonec jsem se k tomu odhodlal. Ocenění mě překvapilo a potěšilo,“ popsal autor hry Ryba horí Ján Mikuš.
NO COMMENT: Ukázka ze hry Ryba horí (zdroj: ČT24)
Seznam autorů/režišérů a her
Ondřej Novotný/Jan Mikulášek – To léto
Ján Mikuš/Ján Mikuš – Ryba horí
Pavel Trtílek/Vladimír Morávek – Večer umělců
David Drábek/Petr Forman – Vykřičené domy
Daniela Fischerová/Barbara Herz – 12 způsobů mizení
Petr Maška/Anna Petrželková – Žároviště
Karel Steigerwald/Břetislav Rychlík – Hraj komedii
Sedm režisérů má na nastudování hry jen týden. „Prostředky, které se obvykle vynaloží na jednu hru, jsme rozdělili mezi sedm autorů i za cenu toho, že půjde jen o scénické náčrty,“ vysvětlil dramaturg divadla Josef Kovalčuk. Podle něj to herci za danou dobu dokáží zvládnout a případně sáhnout na určené místo, kdyby část textu zapomněli.
Týden považuje za velmi krátkou dobu i Ján Mikuš. „Několikrát jsme měnili světla a další drobnosti, ale ve výsledku se nám podařil skoro zázrak,“ doplnil.
Scénické čtení je specifické v tom, že texty mají herci v rukou nebo různě poschovávané na jevišti. „Musí se to udělat tak, aby diváky papír nerušil, ale zároveň abychom jako herci měli text v dosahu,“ popsala herečka Eva Vrbková. Její postava matky poslouchá více tradice a náboženství než hlas vlastního srdce a rozumu.
Ve hře Ryba horí se postavy dopouštějí extrémních věcí, jdou na samou hranici. „Hlavním tématem je krevní pomsta, která dodnes ve světě funguje. Členové rodiny se bojí vyjít z domu, protože soused chce někoho z nich zabít,“ popsal Mikuš s tím, že dějových linek a témat je ve hře několik. Cílem hry je ukázat, že pokud člověk něčemu fanaticky věří, nepřemýšlí o svém chování v souvislostech, může jako rodiče ve hře ublížit svým blízkým.
O dramatickém textu Ryba horí
Svaté dítě je dar. Udělali jste někdy něco zlého? Svaté dítě je tu pro vás! Svaté dítě smývá vaše hříchy a vinu, nese váš kříž. Doba se mění, lidé zůstavají stejní. Ale lidi nejsou ryby… Sakrálně emocionální zážitky deštěm zmáčené, krví prosáklé a ohněm provoněné. „Matka ho bodne, otec zapálí ubrus, matka se několikrát sklátí, stůl hoří“.
Do Ceny Konstantina Trepleva bylo přihlášeno 39 her, z toho patnáctka byla velmi kvalitní. Po dohodě s režiséry byly do projektu vybrány čtyři nejlepší z této soutěže a doplněny jedním oceněným textem ze soutěže Alfréda Radoka a dvěma dosud neuvedenými hrami Steiferwelda a Drábka.