Starý dům skrýval pod nánosy omítky renesanční malbu

Nedvědice - Martin Říčánek koupil v roce 2007 v Nedvědici starý dům, který potřeboval rozsáhlé opravy. Po zahájení rekonstrukce na něj čekalo překvapení – pod fasádou objevil staré malby, které podle památkářů pocházejí z období renesance. Další nečekaný nález byl ukrytý pod podlahou, kde zůstaly keramické nádoby staré stovky let. Martin Říčánek uspěl s žádostí o zpamátnění domu a pustil se do oprav, které mají stavbě vrátit původní vzhled.

Na renesanční omítce byly nánosy dalších dvou novějších nátěrů, malba se doslova vyloupla ze zdi teprve po jejich odstranění. „Bohužel se nám podařilo zachránit jen fragmenty původní malby, protože části kolem oken a země byly prosekané a zalíčené vápnem. Takže nenávratně ztracené,“ popsal majitel domu.

Martin Říčánek unikátní nález nahlásil památkářům a ti mu dali možnost výběru. Měl malbu buď na vlastní náklady zrestaurovat, nebo ji pokrýt omítkou. „Nechtěli mi házet klacky pod nohy, když už mi na zrestaurování nemohli uvolnit žádné peníze,“ objasnil jejich přístup Říčánek. Do zrestaurování se nakonec rozhodl investovat vlastní úspory. Později mu památkáři pomohli se žádostí o peníze z fondů Jihomoravského kraje.

2 minuty
Majitel domu Martin Říčánek o keramice a renesanční malbě
Zdroj: ČT24

Stavební úpravy domu pochází ze dvou období – vnější fasáda je renesanční, ale uvnitř se našly starší fragmenty, které mohou pocházet až z pozdní gotiky. „Půjde patrně o vůbec nejstarší dům v Nedvědici. Neznáme přesně rok vzniku, ale dá se předpokládat, že stál už v 80. letech 16. století,“ uvedl Zdeněk Vácha z Národního památkového ústavu.

„Podle vybavení domu to vypadá, že tam bydlel některý významný pernštejnský úředník, který to měl z Nedvědice na nedaleký hrad Pernštejn opravdu blízko,“ popsal starosta Nedvědice Pavel Vejrosta (SNK-ED). S tím souhlasí i památkáři. „Ve své době to byl jeden z největších domů, takže se dá usuzovat, že majitel byl skutečně movitý,“ potvrdil Vácha. Tomu odpovídá i nález několika kachlí z kamen, které si v 16. století mohl dovolit skutečně málokdo. Na domě se našlo i znamení pivovarnictví, takže některý z majitelů měl nejspíše něco společného s tímto oborem.

Tak nadšený přístup majitele je vzácný, myslí si památkář

„Pan Říčánek se o ten dům začal vzorně starat. Veškeré úpravy konzultoval ještě v době, kdy dům nebyl památkou a kdy tedy nemohl získat dotace. Je to poměrně vzácný přístup,“ uvedl Vácha.

Motivy renesanční malby na fasádě domu

Ústředním námětem je scéna s měděným hadem a Mojžíšem, která je náboženská a dá se spojovat s tehdejším protestantstvím. Dále se objevují zvířata v alegorických výjevech. Ty jsou charakteristické pro manýristický styl.

V době zahájení oprav nebyl dům památkou. Jediné peníze, které mohl majitel čerpat, byly od Jihomoravského kraje. Od loňského roku má dům číslo 35 v Nedvědici statut památky. Opravy až z 90 procent hradí stát díky renesanční malbě a zachování původního stavu hospodářských budov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...