Mikve, tedy rituální lázeň, hraje jednu z nejdůležitějších rolí v rodinném životě Židů. Většinou se týká žen. Muži se do mikve chodí rituálně omývat jen před významnými svátky, ženy každý měsíc a navíc před svatbou a po porodu.
„Důležité je to, že ta žena vlastně musí vstupovat do té vody očištěna od všeho, nesmí mít žádné překážky, žádné šperky, tétování ani nic takového. V jednu chvíli se pak musí na chvíli celá ponořit,” objasňuje podmínky využívání mikve brněnský rabín Mosche Chaim Koller.
Nová brněnská mikve už je zasvěcena. V jejím vchodu je totiž upevněna mezuza. „Rituál je o tom, že v té mezuze, v tom domečku, je svitek pergamenu, na kterém je ručně napsáno základní vyznání víry židovské, které vlastně slouží jako ochrana toho místa a zasvěcení toho místa,” vysvětluje Mosche Chaim Koller.
Podle architekta Petra Bureše vypadají všechny mikve skoro stejně, musí mít určitý objem a musí být napouštěna přírodní vodou. Liší se jenom v detailech. Brněnská mikve je jedinou funkční na Moravě. Poprvé ji Židé využijí ve chvíli, kdy se naplní letošní dešťovou vodou.