Brno - Úmrtím bývalého prezidenta Václava Havla ztratila Česká republika nejen politika, dramatika a humanistu, ale také citlivého a skromného člověka. O Havlovi tak mluví jihomoravské osobnosti, které se s ním setkaly. Připomenou si ho i divadelníci z Divadla Husa na provázku, řekl umělecký šéf divadla Vladimír Morávek. Od 12:30 tam budou vystaveny kondolenční listiny. Na Moravské náměstí přicházejí další lidé, aby si památku Václava Havla připomněli zapálením svíčky.
Jihomoravské osobnosti litují úmrtí prezidenta Havla
Divadlo Husa na provázku se Havlovi a jeho tvorbě v posledních letech intenzivně věnovalo, Morávek ho dnes označil za Havlovo erbovní divadlo 90. let. Na provázku hráli inscenaci Pižďuchové na motivy Havlových dětských minipříběhů. Havel podle Morávka pro divadlo napsal i svůj poslední dramatický text - aktovku Pět tet. Jde o volné pokračování autorovy slavné Vernisáže. Na programu divadla kromě toho podle Morávka dál zůstává Havlova hra Prase a koláž z jeho děl Cirkus Havel.
„Smrtí Václava Havla končí rozsáhlá epocha, českých, slovenských, evropských i světových dějin. Václav Havel celou dobu usiloval o to, aby se svět sjednotil,“ zhodnotil význam Václava Havla jeho dlouholetý přítel a kolega, dramatik Milan Uhde.
Za konec jedné epochy označuje smrt Václava Havla i místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. „Dnes takovou mravní autoritu budeme hledat těžko,“ řekla Wagnerová České televizi.
Dramatika Petra Oslzlého se úmrtí Václava Havla silně dotklo, jeho skon označil za podobnou ztrátu jako úmrtí v rodině.
Bývalý prezident Václav Havel byl s Brnem spojen v posledních letech víc než silně. Především pak přes divadlo Husa na Provázku, projekt Úsvit v Čechách a zázemí, které mu Provázci opakovaně poskytli pro jeho divadelní hry. Naposledy měl do Brna dorazit v neděli 16. října, kdy mu na počest jeho 75. narozenin zahráli slavnostní představení jeho hry Prase aneb Václav Havel's Hunt for a Pig. Havel chtěl původně dorazit, nakonec k publiku promluvil jen přes telefon. „Jsem nemocný, a proto nemohu dorazit,“ uslyšeli tehdy diváci. V ten den zaplnili i schodiště divadla a postupně kromě hry viděli také film Odcházení. Vše doplnila výstava fotografií z předchozích pobytů Václava Havla v Brně. Vztahy mezi Václavem Havlem a divadlem Husa na provázku se však datují hluboko před rok 1989 a jsou založeny jak na společném uměleckém snažení, tak na osobních vztazích s lidmi spojenými se vznikem a rozmachem divadla.
Vzpomínky na disidentská léta, kdy se v Brně objevoval jen sporadicky, o to častěji však přijímal své jihomoravské „spolubojovníky“ na Hrádečku, už pamatuje jen pár lidí. Mezi nimi i Jana Soukupová, která o disidentech z jihu Moravy napsala svoji knihu Nepoddajní aneb nešlo to jinak. „Já si pamatuju, že se v Brně Václav Havel tak dvakrát do roka stavil, když jel na Slovensko. Vždycky se sešli u Milana Uhdeho nebo Jana Trefulky i s dalšími lidmi. A vždy vedli obsáhlé debaty, v nichž se čas od času i pohádali,“ vzpomíná dnes na Václava Havla v 70. a 80. letech Soukupová. V tehdejší době podle ní ale nebyl symbolem, jak je vnímán dnes. Byl však rozhodně tím, kdo odpůrce tehdejšího režimu v Čechách, na Moravě a na Slovensku jako charizmatická osobnost propojoval. „Byl pro všechny spíše parťák, kamarád, s nímž rádi poseděli nad vínečkem a pohovořili,“ s úsměvem říká Soukupová. Dramatik a spisovatel Milan Uhde, divadelní teoretik Petr Oslzlý, básník Zdeněk Rotrekl, publicista, literární kritik, prozaik Jan Trefulka a Jan a Jaroslav Šabatové, Milan Jelínek, polistopadový rektor Masarykovy univerzity, ale i mnoho začínajících mladých umělců a nejen ti, kteří jezdili na Hrádeček na pravidelná setkání, byli kvůli svým stykům s Havlem pronásledováni.