Praha – Astronomie v českých zemích má nejen významnou minulost, ale i vynikající přítomnost. „Daňoví poplatníci netuší, že česká věda se v astronomii reprezentuje ve světě mimořádně dobře,“ říká Jiří Grygar, astronom a popularizátor vědy, který byl hostem pořadu Hyde Park ČT24, kde promluvil také o hranicích vědeckého poznání a stvořiteli světa.
Grygar: Daňoví poplatníci netuší, jak dobrá je česká astronomie
Astronomický počítač na Staroměstském náměstí
„V Praze na Staroměstském náměstí je orloj a to je vlastně astronomický počítač, který docela dobře ukazuje, jak jsou rozloženy planety, hvězdy, slunce a měsíc,“ připomíná Jiří Grygar slavnou historii české astronomie. Pražský orloj totiž vznikl již na počátku 15. století. „Ten stroj by nemohl být vytvořen, kdybychom tady neměli astronomy, kteří propočítali, co se tam má ukazovat a jak mají vypadat ciferníky,“ vykládá Grygar.
Dále vzpomíná na velké období rudolfínské epochy, kdy v českých zemích žili nejslavnější hvězdáři tehdejší doby Tycho Brahe a Johannes Kepler. „Přišli do Prahy proto, že tady bylo liberální prostředí a tolerantní ovzduší, které jim umožnilo, aby mohli pokračovat ve svých výzkumech,“ vysvětluje Grygar. V návaznosti na práce Tychona Brahea pak roku 1609 Kepler v Praze představil své zákony o pohybech nebeských těles.
Tradice později ještě posílila díky skutečnosti ne přímo vědecké, a to když významný český básník Jan Neruda vydal v roce 1878 své Písně kosmické. „To je předchůdce nás popularizátorů, protože když to čtete, tak se o astronomii dozvíte velice mnoho,“ hlásí se k Nerudovi dnešní popularizátor vědy Grygar.
Tato země má potenciál být rovnocenným partnerem
Současná situace je prý znamenitá. Převrat v roce 1989 znamenal pro astronomii, podobně jako pro jiné obory, které byly odříznuty od zahraničí, absolutní vysvobození. Za posledních dvacet let pak česká astronomie dokázala učinit ohromný kvalitativní i kvantitativní skok. „Je to neuvěřitelné, ale tato země má potenciál, aby byla rovnocenným partnerem mnohem větším státům v Evropě,“ říká čestný předseda České astronomické společnosti.
Mléčná dráha
„Prvním želízkem v ohni“ české astronomie je Evropská jižní observatoř, která se nachází v Chile. Česko je členem od roku 2007 a může špičkové zařízení používat k vědecké práci. Zadruhé, ČR je členskou zemí Evropské kosmické agentury, a má tedy přístup také k vesmírným technologiím.
Observatoř velikosti Středočeského kraje
„Zatřetí, a to je moje parketa, náš Fyzikální ústav je garantem projektu Pierra Augera, který se realizoval v Argentině,“ představuje Grygar svou práci. „Je to jedna z největších observatoří v historii vědy, protože má rozměry tři tisíce čtverečných kilometrů. Jestliže si to dovedete představit, je to skoro jako Středočeský kraj. Tato observatoř funguje a pozoruje kosmické záření rekordních energií, o kterých se nám dosud ani nesnilo.“
Grygar si je jistý tím, že můžeme očekávat takové změny v chápání vesmíru, které budou zcela nesrovnatelné s tím, co bylo zatím objeveno. „Největší objevy přišly v posledních dvaceti letech. Ty ukázaly na úplně nejvýznamnější složky vesmíru, o kterých jsme do té doby neměli nejmenší tušení,“ naznačuje rozmach současné astrofyziky.
Na otázku „proč“ věda neumí najít odpověď
Vědecké poznání by však mělo znát své principiální hranice. Existují oblasti reality, na které je věda krátká. Grygar to vysvětluje takto: "Věda umí báječně odpovídat na otázky 'jak', jak něco vzniklo, ale když se vědce zeptají, 'proč' to tak je, tak najednou zjistíte, že na to věda neumí vůbec najít odpověď, protože na to nemá nástroj. Přesto tu otázku člověk spravedlivě klade. Najednou se musíte zamyslet nad rozměrem filozofickým, protože člověk je bytost tělesná i duchovní."
GALERIE
Vesmír autor: ČT24, zdroj: ČT24
Věda například nemá žádný nástroj, aby rozhodla otázky náboženské víry. „Boha nelze vědecky ani dokázat ani vyvrátit,“ tvrdí Grygar. Naopak dokonce ve vědě samé je potřeba mnoha předpokladům prostě věřit. Nemůžeme mít třeba jistotu, že základní zákony fyziky jsou platné jednou provždy a nemění se v čase. „Může se stát, že se fyzikální zákony změní,“ připouští astronom.
Nepředstavitelný Bůh
Grygar sám vyznává, že věří v Boha. Nevytváří si o něm však žádnou představu. „Jestliže věřím, že Bůh je stvořitelem světa, tak to je bytost, nebo jak to můžeme nazvat, která má vlastnosti nad všechny atomy, částice, hvězdy a slunce,“ přemýšlí. „Představovat si něco tak komplexního nemá smysl,“ vysvětluje a přirovnává možnost takové představy ke kresbě malého dítěte, které se pokouší nakreslit svého tatínka. Kresbička se od opravdového tatínka vždy velice liší, usmívá se astronom Jiří Grygar.
Hyde Park ČT24 (zdroj: ČT24)