Ruský venkov zeje prázdnotou, lidé se stěhují do měst

Moskva – Ruští vesničané odcházejí za prací do měst, a ruský venkov se tak vylidňuje. Dnes tu žije už jen asi šestadvacet procent celkové populace. Analýza výsledků posledního sčítání lidu ukázala, že od roku 2002 zaniklo v Rusku přes osm tisíc vesnic.

Asi 250 kilometrů na sever od Moskvy leží Martynovo. Na první pohled se nijak neliší od tisíců jiných zapadlých ruských vesnic. Je tu všehovšudy sedmdesát stavení, 150 obyvatel a jeden kolchoz, který se udržel ještě z dob Sovětského svazu. Mladou generaci tady mohou držet jedině silné místní tradice. A právě na ně skupina mladých nadšenců před časem vsadila, když se tu rozhodla zřídit etnografické muzeum.

Mladí nadšenci tu zřídili etnografické muzeum

„Na seznamu zaměstnanců muzea je sedmadvacet lidí. Všichni žijí v naší vesnici a všem je mezi dvaceti a čtyřiceti,“ podotkl zakladatel a kurátor muzea Kackarů v Martynovu Sergej Ťomňatkin. Mezi nimi je i bývalý učitel prvního stupně Nikolaj. Když viděl, že se rodí čím dál tím míň dětí, pochopil, že je na čase změnit profesi. Dnes tu provází turisty, kterých sem ročně přijede na dvacet tisíc. 

3 minuty
Ruský venkov vymírá
Zdroj: ČT24

„Pokud se dá mluvit o něčem, co Kackary od ostatních Rusů odlišuje, pak to, že se snaží nezapomínat na svou minulost,“ řekl šéf průvodců muzea Kackarů v Martynovu Nikolaj Rumjancev. Až do loňského léta se kacký dialekt a mýty o hodných i zlých duších nebo o slunci jako bílé krávě vyučovaly i na zdejší škole. Nebylo ale dost žáků, a tak ji zavřeli a děti teď vozí školní autobus do vedlejší obce.

Sergej se nevzdává naděje, že škola v budoucnu znovu ožije. Zatím ji spravuje muzeum, kterému coby největšímu místnímu zaměstnavateli patří už sedm budov ve vesnici. Typické problémy ruského venkova se nevyhýbají ani Martynovu. Na rozdíl od spousty jiných podobných vesnic tu ale mají tohle muzeum a spolu s ním si chrání nejen svou minulost, ale i budoucnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...