Hrobice – Tomáš Pospíšilík v letošním ročníku vládne královské kubatuře Mezinárodního mistrovství České republiky v autokrosu a na záda jeho čtyřlitrové bugginy se musí dívat i takoví borci jako Bartoš, Hošek nebo Keřka. Osmnáctiletý talent ale brázdí i závodní tratě evropského šampionátu, kde mu v kategorii Buggy 1600 patří zatím sedmé místo. Zkušenějších závodníků patřících mezi autokrosovou elitu si váží, ale titul jim talentovaný jezdec rozhodně nedá zadarmo.
V kůži zkušenějších jezdců bych být nechtěl, říká kralující autokrosový jezdec
Ani zlomená ruka mě neodradila
Vy jste se v osmnácti letech dokázal prosadit mezi českou elitou autokrosu, kdy jste k vůni buggin vlastně přičichl poprvé?
S tímto sportem jsem začal v jedenácti letech, kdy jsem se díky tátovu kamarádovi, který sám jezdil závody, dostal k první buggině. Ta byla osudová, odjel jsem s ní svou první závodní sezónu a hned při mé premiéře na Slovensku jsem si v ní zlomil roku. Od dalších startů mě to ale neodradilo, bral jsem to jako vlastní chybu. Když jsem v jedné ze zatáček trefil díru, levá ruka se mi zapletla do volantu a byla z toho dvojitá zlomenina, a tím pádem dvouměsíční přestávka.
To, že váš takové zranění od závodní kariéry neodradilo, svědčí o vaší síle a trpělivosti, která se vyplatila. Kdy přišla zasloužená odměna v podobě úspěchů?
První úspěchy přišly ve třetí sezóně, v českém mistráku jsme urvali titul vicemistra v juniorské kategorii buggin a v zóně střední Evropy se nám také podařilo vybojovat druhé místo. Úspěšně jsme ovládli i juniorský evropský šampionát.
No comment závodní jízdy Tomáše Pospíšilíka (zdroj: ČT24)
Král domácího šampionátu
Dalším úspěchem byl pro vás jistě zisk titulu mistra republiky v kategorii Buggy 1600 v loňské sezóně. Letos jste ale přesedlal do královské kubatury, které dominujete, čekal jste takové výsledky před sezónou?
Český mistrák jezdíme letos se čtyřlitrem, kterého nám skvěle připravil dvojnásobný mistr Evropy v kubatuře Buggy 1600 Ladislav Hanák. Před sezónou jsme takové úspěchy rozhodně nečekali, takže se nám rozhodně daří nadmíru. Dva závody před koncem šampionátu stále držíme první místo, což je nad očekávání. Jsme tedy maximálně spokojení.
Dvě kola před koncem máte solidní náskok jedenácti bodů před několikaletým králem českého autokrosu Petrem Bartošem. Co bude důležité, abyste prvenství udržel?
O titulu se rozhodne v Sedlčanech a Dolním Bouzově, v těchto klíčových střetnutích nás nesmí zradit technika. Navíc pokud Petr Bartoš oba závody vyhraje, musíme dojet nejhůře třetí.
Pro ostatní zkušenější závodníky musí být vaše úspěchy překvapivé. Jak to vlastně berou?
Zpočátku to pro ně byl nezvyk, teď už si zvykli. Pravdou je, že zvláště ti nejlepší jezdci s tím mají velký problém, ale já se jim nedivím. Když je poráží osmnáctiletý kluk, tak to je pro ně silný kafe, takže v jejich kůži bych nechtěl být.
Osmnáctiletý talent sedlá dvě kubatury
V evropském šampionátu jezdíte Buggy 1600, jak se vám daří v mezinárodní konkurenci?
V Evropě se nám už tolik nedaří, v celkovém pořadí nám patří sedmé místo. Je to hodně dáno tím, že jsme stále vylepšovali auto. Abych řekl pravdu, až v tuto chvíli funguje auto tak, jak má. Maximálně spokojení jsme s výsledkem ze závodu v Nové Pace, kde jsme dojeli třetí. Takové výsledky bychom měli napodobit snad i v následujícím startu v Maďarsku.
Díky účasti v domácím i evropském šampionátu sedláte dvě odlišná auta, jak náročné to pro vás jako jezdce je?
Na tu změnu jsem zvyklý už z juniorských soutěží. Původně jsem myslel, že to bude těžší. Abych řekl pravdu, tak rozdíl v tom nakonec moc není. Ten nezvyk je nejhorší v prvních dvou měřených trénincích, ale dá se to zvládnout - a jak jde vidět na výsledcích, velké problémy mi to nedělá.
Důležitými články vašeho týmu jsou váš otec a zkušený autokrosový jezdec Ladislav Hanák, jak konkrétně vám pomáhají?
Díky tátovi vůbec závodím a nesedím doma, ve velké míře závisí v týmu vše hlavně na něm. Láďa Hanák má za sebou řadu úspěchů. Patnáct let vyvíjí auto, takže nás obohacuje svými zkušenostmi, což jde nejvíce poznat na samotné jízdě vozidla. Právě spolupráce táty s Láďou na vývoji auta mně pomohla tam, kde jsem.
No comment Tomáš Pospíšilík vylaďuje před závody svou bugginu (zdroj: ČT24)
Můj obdiv patří Loebovi
Máte nějaké automobilové vzory, jejichž úspěchů byste chtěl dosáhnout?
Uznávám úspěchy Petra Bartoše, který získal už devět českých titulů. Jinak mám ale vzory spíše v rallye, z Čechů Roman Kresta a ze světových jezdců obdivuji Sebastiana Loeba.
Přece jen když Loeb jezdí rallye, neplánujete třeba bugginy vyměnit právě za tento sport?
Momentálně se stoprocentně koncentruji na autokros. Úroveň, na které jezdíme, zabírá sto procent času. Veškerý čas trávíme v dílně, na trénincích, atestacích, takže zatím jde rallye bokem a na konci sezóny se rozhodneme.
Máte nějaké cíle, které byste si chtěl v budoucnu splnit?
Aktuálně chci v letošní sezóně získat titul českého mistra a v evropském seriálu skončit do pátého místa. V budoucnu chceme skončit na bedně určitě i v mezinárodní konkurenci a vyzkoušíme rallye.
Kdo vás z rodiny kromě otce ještě podporuje?
Určitě matka a sestra. Maminka s námi jezdí dokonce na závody, kde nám připravuje jídlo a stará se o veškeré zázemí týmu. Když vyjíždím na trať, tak má ale určitě strach. Na mých úspěších nese taky velký podíl, protože před vyčerpávajícími závody nám udělá vždy skvělé sportovní jídlo – těstoviny.