Lidé si vzali obnovu významné aleje za svou. Práci právě dokončují

Olomouc - Více než sto lidí se dnes zapojilo do závěrečné etapy výsadby historické Rudolfovy aleje ve Smetanových sadech. Na místo vykácených přestárlých stromů společnými silami vysadili nové jírovce maďaly. O účast podílet se na nové tváři nejslavnější zdejší aleje byl mezi obyvateli obrovský zájem

Náročná rekonstrukce historicky i zahradnicky významné aleje ve Smetanových sadech začala už v roce 2009 kácením starých stromů. Náklady projektu se vyšplhaly na 9,6 milionu korun.

„Stav vzácného a krásného stromořadí, které tvoří páteř Smetanových sadů, už po obnově volal dlouhou dobu. Po vysazení dnešních posledních stromů bude alej, nazvaná podle zakladatele, arcibiskupa Rudolfa Jana Habsburského, opět chloubou oblíbených olomouckých parků,“ řekl mluvčí projektu Michal Folta.

O obnovu nejznámějšího olomouckého parku a jeho slavné aleje měli  od počátku značný zájem i samotní obyvatelé. Pro dobrovolníky bylo připraveno na 70 sazenic, přihlásilo se o ně na 350 zájemců. Byl mezi nimi i Karel Chrobák.

„Slyšeli jsme o této možnosti už předloni a ten nápad nás zaujal. Letos jsme se o tom dozvěděli v radničních listech a strom jsme získali na posledních chvíli,“ řekl Olomoučan.

První etapa nové výsadby se odehrála před dvěma lety. Loni začala druhá etapa obnovy, když se v druhé části aleje opět kácelo. Po pracích na komunikacích a mobiliáři přišla na řadu další výsadba.

„Celkově bylo v celé Rudolfově aleji v obou etapách vykáceno 234 starých a vysazeno 225 nových jírovců maďal. První etapa včetně kácení, zakoupení stromů a jejich výsadby stála zhruba 6,3 milionu korun, druhá etapa pak 3,3 milionu korun,“ uvedla vedoucí zahradnického úseku Výstaviště Flora Naděžda Krejčí.

Sazenice stromů Olomouc objednala ve známé školce Bruns v německém městě Bad Zwischenahn. Počátky olomouckých historických parků se datují k začátku 19. století.

Historicky prvním olomouckým parkovým prostorem je právě Rudolfova alej, která se stala základem Smetanových sadů. Popud k jejímu založení dal v roce 1820 arcibiskup Rudolf Jan Habsburský. Během dvou staletí se rozloha zeleného prstence města tvořeného dnešními Smetanovými, Čechovými a Bezručovými sady rozrostla na více než 47 hektarů.

Délka hlavních alejí dosahuje téměř 2,5 kilometru. Člověk, který by chtěl projít všemi cestami, musí počítat s více než čtyřmi hodinami chůze.

Vydáno pod