Samotného Stachanova tento podvod trápit nemusel. Vstoupil do strany, v Moskvě vystudoval průmyslovou akademii a za války se uchytil jako ředitel dolů. Později působil na sovětském ministerstvu uhelného průmyslu a od roku 1957 pracoval dalších 17 let až do důchodu v podnikové sféře. Větší část důchodu pak strávil Stachanov v psychiatrické léčebně.
Získal celou řadu ocenění a v roce 1978, krátce po jeho smrti – 5. listopadu 1977 -, bylo na jeho počest přejmenováno město Kadijivka na Stachanov. Stachanovova tvář se dokonce v roce 1935 objevila i na titulní stránce amerického týdeníku Time.
Stachanův rekord překonal až v roce 2010 ukrajinský horník z Donbasu, který ruční sbíječkou za směnu vytěžil 170 tun uhlí, což je o 68 tun víc než Stachanov.