Jižní Morava, Zlínsko – Sehnat místo posledního odpočinku může být pro některé pozůstalé problém. Na řadě hřbitovů totiž docházejí místa, obce proto hledají možnosti, jak hřbitovy zvětšit. Někde mohou stávající hřbitov rozšířit, jinde už mohou jen dostavět další místo pro uložení uren.
Některé hřbitovy jsou přeplněné, obce je musí rozšiřovat
Na hřbitově ve Starém Městě u Uherského Hradiště pomalu dochází místo. Volné hroby mizí rychleji, než vedení města odhadovalo. Své mrtvé tu například pochovávaly i rodiny ze sousedního Uherského Hradiště. Měly to blíž než na vlastní ústřední hřbitov. „My se tomu bráníme, protože jsme si vědomi toho, že máme poslední možnost rozšíření hřbitova,“ řekl starosta Starého Města Josef Bazala (KDU-ČSL). Stará hřbitovní zeď půjde k zemi, nová vyroste o padesát metrů dál, až u cyklostezky na břehu řeky Moravy. Hřbitovu tak přibude celý hektar a na něm místa pro tři a půl tisíce nebožtíků.
Podobnou situaci řešili i v příhraniční obci Strání. Místní hřbitov leží v bezprostřední blízkosti kostela přímo v centru vesnice. Jeho kapacita ale přestala dostačovat, proto necelý kilometr od něj nechala obec vybudovat hřbitov zcela nový. Leží už ale mimo obec a místní nechtějí za svými blízkými putovat tak daleko. Navíc řada starousedlíků se nechce na novém hřbitově nechat pohřbít. Jejich rodina je totiž většinou pochována na původním starém hřbitově, takže by došlo k rozdělení rodu.
„Uvažujeme o tom, že bychom se pokusili starý hřbitov rozšířit. Nicméně toto by znamenalo odkoupení soukromých pozemků a obec samozřejmě není schopná garantovat výsledek těchto jednání,“ přiznal starosta Strání Ondřej Benešík (KDU-ČSL).
GALERIE
Památka zesnulých zdroj: ČT Brno
Pro čestné občany našli místo jinde
Ústřední hřbitov v Brně zase zcela vyčerpal kapacitu čestných hrobů. Vedle slavných jmen jako Leoš Janáček, Jiří Mahen, Jan Skácel, Karel Absolon nebo Bohuslav Fuchs už není místo. Poslední hrob v této části hřbitova byl obsazen v roce 2007. Brno tedy muselo založit novou sekci čestných hrobů. Osobnosti, které zde budou pochovány, se významným způsobem musí zasloužit o věhlas města. Každý návrh o vložení zesnulého do čestného hrobu musí schválit speciální komise.
Z jedenácti brněnských hřbitovů jsou jen čtyři kapacitně nedostatečné. V části Soběšice už situace zašla tak daleko, že pohřbívají jen do stávajících hrobů rodin. Nové už nepřijímají. „Je tam veliká rodinná tradice, nájmy hrobových míst přechází z generace na generaci. Čili je opravdu problém, aby si někdo nový pronajal hrobové místo,“ potvrdil ředitel Správy hřbitovů města Brna Marek Šamšula. V městské části Líšeň vystačí kapacita ještě na jeden nebo dva roky. Potřebné pozemky v okolí jsou už ale vykoupené, místo posledního odpočinku tam čeká rozšiřování.
Městský hřbitov v Moravském Krumlově je také přeplněný. Místní nemají kam pohřbívat, ale ani kam hřbitov rozšiřovat. Zvažují proto alespoň stavbu kolumbária pro uložení dalších uren. Na schválený projekt rozšíření centrálního hřbitova ve Znojmě zatím v rozpočtu pro příští rok nezbyly peníze.
Obec Vavřinec nemá hřbitov vůbec
V obci Vavřinec chybí hřbitov úplně. Místní musí své příbuzné pohřbívat v nedalekých obcích Sloup a Petrovice, kde už také kapacita přestává stačit. O vlastní hřbitov usilují Vavřinečtí už delší dobu. „Teď děláme územní plán, takže zatím si netroufám odhadnout, kdy budeme mít vlastní hřbitov,“ upřesnil problém starosta Vavřince Miloslav Novotný (nez.).
Na modernizaci hřbitova přispěla i solární elektrárna
Některé hřbitovy naopak obce modernizují. Na ten ve Vranovské Vsi není přivedená ani voda, ani elektřina. „Bylo to hrozné, protože jsme museli vodu nosit v rukách, v pet lahvích a barelech. Úplně staří lidé tak jít třeba ani nemohli,“ popsala místní obyvatelka Dagmar Fialová. Zatímco na nedostatek vody doplácela hlavně květinová výzdoba hrobů, chybějící elektřina komplikovala práci hrobníkům a kameníkům, kteří si v zimě museli vozit vlastní agregát.
„Měli jsme tu studnu, ale voda se nám ztratila,“ vysvětlil starosta Vranovské Vsi Jiří Peřinka (nez.). Obec se teď rozhodla inženýrské sítě na hřbitov zavést. Peníze na zasíťování získala i díky blízké solární elektrárně, která pravidelně přispívá do obecního rozpočtu. „Hotovo bude do konce týdne. Investice nás vyjde na 250 tisíc korun,“ upřesnil starosta.
GALERIE
Dagmar Fialová si musela vodu na zalévání nosit z domu
Pohřbívání v číslech
Každé město i obec si o cenách za hrob rozhodují sami, sumy se proto dost liší. Přesto jižní Morava a Zlínský kraj patří k těm levnějším. Cena za klasický hrob je v rozmezí 100 až 300 korun za roční nájem. Výše částky závisí i na tom, jestli je místo posledního odpočinku u hlavní cesty nebo na vzdálenějším místě, a taky na tom, jaké služby jsou v ní zahrnuty. Z měst v regionu patří mezi nejdražší Zlín, potom Znojmo a Břeclav, kde se cena pohybuje kolem 200 korun, což je víc než v Brně. Z větších měst platí nejmíň obyvatelé Vyškova a Blanska, přibližně 100 korun.
Uložení urny bývá často stejně drahé jako klasický hrob. Nejvíc stojí ve Znojmě, Zlíně a Brně - v průměru 100 korun za rok. Nejméně pak v Blansku - od 35 do 52 korun ročně. Ještě levněji je v některých obcích. Naopak v Praze se poplatky šplhají do neuvěřitelných částek, nájem hrobu tam stojí od 2 do 5 tisíc ročně.
Jižní Morava není jen nejlevnější, ale má i další specifikum: zatímco v Čechách a obecně ve městech lidé z 90 procent volí zpopelnění, na jižní Moravě a na vesnicích naopak preferují klasický hrob.