Květná zahrada vstupuje do hlavní fáze svojí proměny

Kroměříž – Obnova Květné zahrady je v plném proudu. Odborníci se teď pouští do hlavních prací, které mají stárnoucí unikát ze 17. století proměnit v moderní zahradu. Zároveň se do zahrady navrátí všechny prvky, které v průběhu staletí zmizely, a badatelé je znovu odhalili teprve nedávno. V hledání jim pomohly historické rytiny.

Obnova Květné zahrady se nese ve znamení vysázení nové zeleně, ale také oprav zámeckých skleníků, cest a vodních toků. Na střechu Palmového skleníku už byl dokonce vydán havarijní výměr. Plánované zásahy mají zahradu vrátit do původní podoby z konce 17. století, pozdější úpravy zůstanou zachované jen v minimální míře.

Návštěvníci se mohou těšit třeba na to, že se do zahrady vrátí Pstruží rybníky. Archeologové při svém pátrání v parku odhalili dobře zachovanou konstrukci jednoho z nich. „Původní konstrukce bude po obnově doplněna o prvky, které zmizely, jako je třeba kamenná balustráda,“ potvrdila před časem specialistka na historickou zeleň Lenka Křesadlová.

2 minuty
Hovoří Ondřej Zatloukal z Aridiecézního muzea Kroměříž
Zdroj: ČT24

Jedna z etap proměny zahrady počítá také s oživením Pomerančové a Holandské zahrady, které na počátku 18. století vznikly jako samostatné celky uvnitř Květné zahrady. V Pomerančové zahradě, jak název napovídá, zahradníci do volné půdy zasadili citroníky a pomerančovníky. Bylo unikátem, aby se ve střední Evropě pěstovaly subtropické plodiny jinde než v květináčích.

„V Holandské zahradě se pěstovaly velmi vzácné cibulovité rostliny, jako jsou narcisy a tulipány, které bylo ve druhé polovině 17. století zvykem dovážet z Holandska,“ popsal dříve koordinátor projektu obnovy Květné zahrady Ondřej Zatloukal.

Do Holandské zahrady se vrátí také zaniklá Neptunova fontána. „Socha se nám naštěstí zachovala, takže bude potřeba vytvořit jenom bazén. A to nebude velký problém, protože máme poměrně přesnou rytinu s detailem,“ dodala Křesadlová. Obnovy se dočká i Ptáčnice s bazénem pro ptactvo a zpátky se vrátí také replika Králičího kopce, který v průběhu století zanikl. Rozsáhlá obnova za 300 milionů korun má skončit zhruba za rok a půl.

Foucaultovo kyvadlo už je po opravě zpátky v zahradě

Do rotundy v Květné zahradě se už na konci října vrátilo také nově zrekonstruované Foucaultovo kyvadlo. Ve středu rotundy se kyvadlo otáčelo od roku 1908, kdy je tam zavěsil gymnaziální profesor František Nábělek. Třicet kilogramů vážící kyvadlo demonstruje otáčení Země kolem své osy.

Květná zahrada patří spolu s Podzámeckou zahradou, v níž také probíhá obměna, k zahradám Arcibiskupského zámku. Hlavní část Květné zahrady vznikla mezi lety 1665 až 1675 podle projektu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally.

Částečně ještě připomíná pozdně renesanční italské zaalpské zahrady, na druhé straně už ale odráží francouzský barokně klasicistní styl, v němž byly vytvořeny například zahrady ve Versailles. Květná zahrada je dnes prakticky jediným takto komponovaným celkem v Evropě. Ani pozdější úpravy zahradě neubraly původní atmosféru.

Květná zahrada je spolu s Podzámeckou zahradou a Arcibiskupským zámkem od roku 1998 zapsaná na seznamu UNESCO. Kvůli zchátralosti ale UNESCO památku před šesti lety zařadilo mezi 100 nejvíce ohrožených památek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...