Památník zákřovské tragédie v novém

Zákřov - Nově upravený areál památníku obětem vypálení dnes odhalili v obci Zákřov na Olomoucku. Malá osada se na samém sklonku druhé světové války stala terčem útoku nacistů. Jejich řádění nepřežilo na dvacet místních mužů. Němečtí vojáci je zaživa upálili v lese.

18. duben 1945. Do Zákřova dorazilo gestapo z nedalekého Velkého Újezdu a prapor Vlasovců. Vojáci tvrdili, že hledají partyzány. Ve večerních hodinách obec obklíčili a začali zapalovat jednotlivá stavení. „Bylo to strašné, to si nikdo nedovede představit,“ popisuje pamětnice Zdenka Calábková. Gestapo nakonec zatklo třiadvacet mužských obyvatel vesnice. Po výsleších část z nich vojáci propustili. Devatenáct mužů ale nacisti o dva dny později zavezli do lesa k samotě Kyjanice. Zavřeli je do boudy, tu polili dehtem a benzínem a zapálili.

Řádění nacistů připomíná od roku 1949 památník Zákřovská žalov. Protože v posledních letech začal chátrat, usilovala obec o jeho opravu. Dnes byl zrekonstruovaný areál slavnostně otevřen. „Celý ten památník se změnil. Teď je z toho nejenom památník, ale takový odpočinkový park,“ řekla starostka obce Tršice Leona Stejskalová. „Byla podtržena pietnost toho místa, kdy došlo k úpravám zpevněných i nezpevněných ploch a k celkové úpravě samotného pomníku i jeho okolí,“ doplnil architekt Michal Šmehlík. Rekonstrukce přišla na tři sta osmdesát tisíc korun. V budoucnu přibude také nový mobiliář a tabule s informacemi o událostech druhé světové války.

Poznámka redakce: Organizace Post Bellum, která dokumentuje příběhy pamětníků v projektu Paměť národa, v roce 2016 označila za viníky tragédie v Zákřově „německé fašisty a ruské kolaborantské vojáky z 574. kozáckého praporu“.  „Pamětníci ze Zákřova sice mluví o takzvaných vlasovcích, kozácká jednotka ale součástí Ruské osvobozenecké armády nebyla,“ tvrdí Post Bellum.

2 minuty
Reportáž Evy Knajblové
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...